Předseda Výboru regionů: Belgická decentralizovaná vláda je modelem pro EU
Publikováno: 30.10.2014 , Autor: kancelář Brusel, Petra Rothová
Michel Lebrun je předsedou Výboru regionů a také místním radním města Viroinval v Belgii. Pro EurActiv mluvil s Řekem Sarantisem Michalopoulosem během Týdne regionů a měst v Bruselu.
Na jedné straně je zde silná kritika pro nedostatek zapojení regionů v diskuzi o novém víceletém finančním rámci a na druhé straně za špatný výkon mnoha regionů (hlavně na jihu) při čerpání dotací a transparentnosti. Kde v této diskuzi stojí Výbor regionů?
Výbor regionů je poradním orgánem v procesu rozhodování v EU a hraje důležitou roli ve vytváření hlasu regionů a měst během dohadování víceletého finančního rámce. Díky těmto snahám, s rozpočtem více jak 350 miliard euro na politiku soudržnosti, což je zhruba třetina rozpočtu EU na období 2014 – 2020, je tato politika potvrzena jako hlavní investiční nástroj v Evropě. Toto je velký úspěch, jestliže zvážíme přetrvávající výzvy ke krácení evropského rozpočtu, příliv skepse vůči myšlence sbližování mezi evropskými ekonomikami a snah ke znovuznárodňování rozvojové politiky v některých členských státech. Nicméně jsme museli bránit začlenění politiky soudržnosti, zatímco v některých členských státech nedokázaly národní a regionální vlády využít příležitosti, které nabízí. Nicméně během nejhorší fáze krize měla řada vnitrostátních a regionální správ velké problémy při hledání zdrojů, které by pasovaly k evropským fondům (spolufinancování). Strop Paktu stability a růstu aplikován na celkových výdajích znemožnil investovat peníze potřebné k rozhýbání fondů soudržnosti bez respektování stropu Paktu. Toto je otázka, kterou jsem zdůraznil před novou Komisí. Jsem přesvědčen, že státy EU a Evropský parlament budou velmi pozorně sledovat naše znepokojení.
Jaká je odpověď regionů na ekonomickou krizi?
Jak se ukázalo, překonávání ekonomické krize je nejvíce regionální výzvou, protože 60 % investic úřadů na lokální a regionální úrovni je děláno s pomocí politiky soudržnosti.
Ve většině případů jsou města jediným motorem schopným restartovat růst a vytvářet pracovní místa, podporovat inovace a obnovení konkurenceschopnosti prostřednictvím mobilizování místních sil a výhod místních specifických priorit. Evropský rozpočet pro politiku soudržnosti by měl být přímo veden k prioritám jako je podpora malých a středních podnikatelů, inovací, vzdělání, nízkouhlíkové ekonomiky, infrastruktury. Větší zaměření na omezený počet cílů umožní silnější a rychlejší ekonomický růst a vytváření pracovních míst.
Máte pocit, že by měl mít Výbor regionů větší institucionální roli v dalším období, aby se stal skutečným reprezentantem regionů EU?
V Evropské unii, kde je udržitelný růst a vytváření pracovních míst dosaženo prostřednictvím cílených opatření na regionální a místní úrovni, je evidentní nutnost většího zapojení regionálních a místních zástupců v rozhodovacím procesu EU. Bylo by dobré, aby se Výbor regionů stal „Evropským senátem regionů“, druhou územní komorou. Tento „Evropský senát“ by samozřejmě vyžadoval diskuzi v mnohem větších souvislostech, ale rád bych, aby se to v dlouhodobém časovém horizontu uskutečnilo. Konktrétně by to regionálním a místním orgánům EU umožnilo účast na rozhodování o klíčových otázkách týkajících se hospodářské, sociální a územní soudržnosti.
Vezmeme-li v úvahu Skotsko, Katalánsko, někdo dokonce uvádí i Itálii, zdá se, že regionalismus v Evropě posiluje. Jaké je stanovisko Výboru regionů k této otázce?
Výbor regionů nezaujímá žádnou pozici k vnitřnímu ústavnímu upořádání členských států. Nicméně decentralizaci a regionalismus považujeme za klíčový faktor k posílení demokracie a blízkosti k občanům. S ohledem na proces decentralizace, v kterém se Evropa nyní nachází, jsme přijali stanovisko k této konkrétní otázce. Jsme toho názoru, že každý region, který by se oddělil od členského státu, by měl mít právo na podání žádosti o nové členství v EU.
Neodporuje si to s tím, že Výbor regionů má své kanceláře jen v Bruselu? Zvažujete vytvoření zastupitelských úřadů na národní úrovni, aby byla posílena viditelnost a účinnost?
V jistém smyslu má Výbor zastoupení v každém členském státě v podobě „evropských velvyslanců“. Naši členové, místně i regionálně volení zástupci, působí jako hlas občanů v EU a mají za úkol přibližovat Evropu občanům během jejich běžné činnosti. Výbor je zavázán k decentralizaci svých činností, zejména ve smyslu zlepšení komunikace s občany. S ohledem na tuto skutečnost mají Výbor a jeho členové zájem na posílení spolupráce s informačními kancelářemi Evropského parlamentu v každém z členských států.
Mezi kompetencemi regionů v různých členských státech jsou velké rozdíly. Jaký model preferujete vy?
Rád bych mluvil o tom, co znám nejlépe – o Belgii. Jako silný zastánce decentralizace, regionální autonomie a samosprávy je belgický model jasně blízkým mým preferencím. Belgie je jedním z nejvíce decentralizovaných států EU. Jako součást federální struktury mají regiony rozsáhlé pravomoci. Šestá reforma Belgie v roce 2011 převedla na regiony další kompetence k posílení jejich role. Belgická administrativa a politický systém samozřejmě není dokonalý, to ani žádný systém být nemůže, ale vysoký stupeň autonomie je dobrým prostředkem k dosažení dobrého vládnutí, zlepšení poskytování služeb občanům a posílení demokratické stability.
Původní článek naleznete zde.
