Předseda Komise odůvodňuje vytvoření armády EU
Publikováno: 11.3.2015 , Autor: Zuzana Moravcová, kancelář Brusel
Předseda Evropské komise Jean-Claude Junker prohlásil, že EU by potřebovala vytvořit svoji vlastní armádu, aby dala najevo Rusku, že hodlá chránit evropské hodnoty.
V rozhovoru pro Die Welt am Sonntag Junker řekl, že „Evropa ztratila hodně respektu. I v zahraniční politice nejsme bráni úplně vážně.“
Armáda by EU umožnila reagovat „věrohodným způsobem“ vůči hrozbám, které ohrožují mír v členských nebo sousedních státech, dodává.
„Nevytvoříte evropskou armádu, abyste ji ihned využili,“ řekl Junker, bývalý lucemburský předseda vlády. „Ale evropská společná armáda by vyslala jasnou zprávu Rusku, že to s ochranou evropských hodnot myslíme vážně.“
Junker dodal, že by evropská armáda nebyla konkurencí NATO, do kterého 22 z 28 států patří, ale jednalo by se o posílení Evropy.
„Evropská armáda by dala světu jasně najevo, že už nikdy nebude válka mezi členskými státy.“
Myšlenka společné evropské armády se objevuje už několik let, ale vždy narazí na odpor, a to zejména v Británii, což je jeden ze dvou členských států (spolu s Francií), který je považován za hlavního obranného hráče.
V neděli opět zopakovala svoje námitky.
„Naše stanovisko je úplně jasné, obrana je národní – nejen evropská – odpovědnost, není tu žádná perspektiva na změnu této pozice ani perspektiva evropské armády,“ řekl tiskový mluvčí britské vlády listu The Guardian.
Myšlenka evropské armády nebyla nikdy tažnou silou mezi evropskými státy a to z celé řady důvodů a námitek z důvodu ideologie, politiky, kultury a tradice.
Společné mise EU v zahraničí – jako například asistenční mise v Libyi – byly běžné po dobu 10 let, ale když Francie chtěla vojenskou misi v Mali v roce 2013 proti džihádistům, zasáhla sama.
Zatímco bojové jednotky EU, které by měly být nasazeny v době vojenské krize, nebyly nikdy využity.
Nicméně Junckerovým slovům se dostává opatrného přijetí ze strany německé ministryně obrany.
Ursula Von der Leyen řekla německému rádiu, že věřila, že německá armáda by mohla „za určitých okolností“ být připravena poskytnout své vojáky pod kontrolu jinému národu. Takový krok by „posílil bezpečnost Evropy“ a „posílil evropský pilíř v transatlantické alianci.“
Nechala se také slyšet, že „naše budoucnost jako Evropanů, bude jednoho dne i evropská armáda,“ i když dodala, že to „nebude v krátkodobém horizontu.“
Junckerova slova týkající se armády EU a stavu zahraniční politiky přišla poté, co EU musí řešit vztahy se svými nejbližšími sousedy.
Minulý týden Evropská komise naznačila, že její politika sousedství – politika zaměřující se na přístup k obchodu výměnou za zvýšení demokratických standardů – byla „neadekvátní“ při jednání se zeměmi Arabského jara a bývalými sovětskými republikami.
Mezitím ruská anexe Krymu minulý rok, stejně jako pokračující vměšování se do bojů na východě Ukrajiny ukazují limity zahraniční politiky EU.
EU se dohodla na několika kolech sankcí vůči Moskvě, ale zůstává vnitřně rozdělená v tom, jak tvrdé by měly být.
Originál článku dostupný zde.
