Postoj EU k ambicím Kosova na vstup
Publikováno: 9.10.2015 , Autor: Aneta Křičková
Kosovo přijalo rozsáhlá opatření pro splnění kritérií EU na integraci. Nyní je důležité, aby na to EU adekvátně zareagovala. Spolu se svými západními sousedy na Balkánu, Kosovo přijalo stálou evropskou perspektivu při zasedání Evropské rady ve Feiře v Portugalsku v roce 2000. Tato výzva byla dále podpořena Soluňskou agendou z roku 2003. Navzdory pozitivnímu přístupu EU ke Kosovu, však nedošlo k formálnímu stvrzení vzájemných vztahů a to i přes to, že byly učiněny rozhodné kroky k utvoření vízového režimu EU pro občany Kosova.
Nicméně Evropská rada očekává podpis Stabilizační a asociační dohody o Kosovu (SAA) schválené Evropskou komisí v dubnu. Zároveň také dochází k intenzivním jednáním a uzavírání závazků Kosova ke splnění vnitřních reforem a zlepšení regionální spolupráce. Význam Stabilizační a asociační dohody je v tomto směru zásadní, jelikož vysílá kladný signál pro ty, kteří značně usilovali o umístění Kosova do procesu rozšiřování EU. Stejně tak je důležité, že je kladen značný důraz na politické a hospodářské reformy v Kosovu, což poskytuje další podnět ke zlepšení regionální spolupráce a sousedských vztahů.
Nelze si tedy nepoložit otázku, kdy by mohlo dojít k naplnění ambic Kosova o jeho vstupu do EU. Z hlediska ekonomického procesu bude v tomto směru nápomocná Stabilizační a asociační dohoda, která pomůže postupně integrovat ekonomiky Kosova do jednotného trhu EU a budovat důvěru v ekonomiku Kosova. Zároveň i umožní rostoucí přímé zahraniční investice a zvyšování konkurenceschopnosti. Postupně se také bude zvyšovat vývoz zemědělských a průmyslových výrobků do EU.
Kosovo dále řeší další otázky, především technické požadavky plánu EU na uvolnění vízového režimu. Určitá zlepšení by se proto měla týkat zabezpečení dokumentů, správy hranic, boje proti organizovanému zločinu a korupci, práv menšin, repatriace a reintegrační politiky pro nelegální migranty.
Kosovo se také zabývá neočekávaným nárůstem nelegální migrace do EU, vedené regionálními skupinami organizovaného zločinu. Z tohoto důvodu přijalo konkrétní kroky k repatriaci a opětovné začlenění těch Kosovanů, kteří nelegálně usilovali o azyl v členských státech EU. Více než 15.000 Kosovanů se tak v letošním roce navrátilo zpět do země. Evropa se sice v současné době zabývá vlastní uprchlickou krizí, to by však, dle vyjádření představitelů země, nemělo bránit ambicím Kosova v naplnění bezvízového cestování do Evropy.
Stabilita a hospodářský rozvoj Kosova je úzce spojen s jeho perspektivou v EU, jelikož jakékoli další zpoždění by mohlo ohrozit program pro integraci. Jakmile bude dohoda mezi Kosovem a EU podepsána a vstoupí v platnost, budou vztahy Kosova a EU posunuty na vyšší úroveň spolupráce.
