Oslabení rublu dává Evropské unii naději na stažení Ruska z Ukrajiny
Publikováno: 9.1.2015 , Autor: kancelář Brusel, Aneta Hájková
Lotyšsko patří mezi nejradikálnější státy, když dojde na jednání s Moskvou. Nyní však prohlásilo, že by podpořilo omezení sankcí proti Rusku, pokud stáhne své síly z východní Ukrajiny.
Lotyšský ministr zahraničních věcí Edgar Rinkecis ve středu 7. ledna uvedl, že Moskva je ochotna začít hledat řešení spolu s EU, a to kvůli hrozícímu kolapsu ruské ekonomiky vyvolaným nízkými cenami ropy a silným efektem sankcí udělených od Evropské unie a Spojených států amerických.
„Díky ekonomické situaci se objevila ochota Ruska vyjednávat. Zda budeme moci omezit některé sankce, uvidíme v březnu. Vše záleží na vývoji situace,“ řekl Rinkecis, jehož země právě převzala šestiměsíční předsednictví Evropské unie.
„Podmínky jsou jasné: Žádní ruští vojáci na území východní Ukrajiny a úplná realizace dohody podepsané v Minsku. Pokud se ale situace zhorší, měli bychom sankce zpřísnit,“ uvedl Rinkecis. Dále potvrdil, že probíhají jednání ministrů zahraničních věcí Ukrajiny, Ruska, Německa a Francie, a že se plánuje setkání vrchních představitelů těchto zemí ke konci měsíce v kazašské Astaně. Nicméně francouzský prezident François Hollande a německá kancléřka Angela Merkelová naznačili, že se setkání zúčastní, pouze pokud se strany dohodnou na něčem konkrétním.
Lotyšská premiérka Liamdota Straujuma prohlásila, že uvalení sankcí je správným krokem po ruském zabrání Krymu a pokračujících bojích ve východní Ukrajině.
„Pokud se situace zlepší a plně se zavede Minská dohoda, můžeme diskutovat o možném přezkoumání těchto sankcí,“ řekla Straujuma.
Premiérka, která je ve své funkci od loňského roku uvedla: „Lhala bych, kdybych řekla, že jsem po loňském zabrání Krymu neměla strach. Všichni jsme byli nesmírně znepokojeni.“
Lotyšsko a ostatní dva pobaltské státy Estonsko a Litva byly připojeny k Sovětskému svazu v roce 1940 a 1945, a získaly svou nezávislost až v roce 1990. Straujuma poznamenala, že myšlenka lotyšského opětovného připojení k Rusku je nepřijatelná.
„Jsem potěšena, že se má země a ostatní pobaltské státy moudře rozhodly přidat se k Evropské unii a NATO. NATO nám zaručuje ochranu a bezpečí. Mluvila jsem s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a víceprezidentem Spojených států amerických Bidenem a jednomyslně jsme se shodli na tom, že článek 5 Severoatlantické smlouvy (vojenská obrana členského státu, který je napaden) bude fungovat.“
S odkazem na 26 % populaci ruského obyvatelstva žijícího na území Lotyšska premiérka uvedla: „Situace je pokojná a stabilní.“
„Zúčastnila jsem se setkání se zástupci místní samosprávy ruského původu na východě Lotyšska a nevyslovili nejmenší obavy, že by se zde mohlo objevit nějaké protivládní či protilotyšské hnutí,“ řekla Straujuma. Dále uvedla, že vláda provedla výzkum mezi ruskou menšinou, aby zjistila, jaké jsou jejich největší obavy, a zjistila, že jsou stejné jako u zbytku obyvatelstva – péče o zdraví a sociální péče.
Originální zprávu naleznete na: euobserver.com/foreign/127131
