Nový začátek pro Evropu: Regiony a města zahájily investiční plán pro občany EU
Publikováno: 14.7.2016 , Autor: Markéta Kubová
Evropská unie musí reagovat na alarmující pokles veřejných investic, aby se vypořádala s rostoucími regionálními nepoměry, podpořila udržitelný růst a obnovila důvěru mezi občany. Politici napříč Evropou řešili výše zmíněné během dvoudenního summitu regionů a měst v Bratislavě.
Týden poté, co Slovensko převzalo předsednictví v Radě Evropské unie, místní a regionální lídři poprvé přijali deklaraci, která vyzývá EU ke zlepšení regulace a má přilákat vyšší investice z veřejného a soukromého sektoru, vytvořit více pracovních míst a vypořádat se spropady investic.
„Máme-li obnovit důvěru v EU, musíme ukázat, jaké výhody vyplývají zprojektů EU pro každodenní život občanů. Občané požadují výsledky, což je důvod, proč investují — do lidí, míst a nápadů — musíme začít lokálně. Okolo 60 % veřejných investic vrámci EU je tvořeno místními a regionálními orgány. Zákonodárci musí zaměřit veškeré své úsilí na zvyšování veřejných a soukromých investic ve všech evropských regionech. Již to není obchod, na který jsme zvyklý. Musíme šířit nové a inovativní podnikatelské myšlení v celé Evropě, " řekl Markku Markkula, předseda Evropského výboru regionů (VR).
Doporučení přijatá Výborem regionů — shromáždění místních a regionálních samospráv EU – přišlo během vyhodnocení rozpočtu EU vpolovině jeho období pro léta 2014-2020 a politiky soudržnosti po roce 2020, politikou určenou k vyrovnání regionálních rozdílů. Zpráva, kterou nedávno zveřejnila OECD, zjistila, že mnoho evropských regionů a měst bylo od roku 2008 svědky výrazného poklesu veřejných investic.
Pavol Frešo, předseda Bratislavského samosprávního kraje, řekl: „Financování EU představuje přibližně 80 % investic ze strany veřejných orgánů na Slovensku, takže peníze z EU jsou klíčové pro rozvoj Slovenska. Musíme lépe pracovat stěmito penězi, zejména v návaznosti na nejistotu, kterou přinesl britský výsledek referenda EU. Maximalizace investic vyžaduje práci, a to nejen ze strany EU, ale také ze strany vnitrostátních, regionálních a místních orgánů v každé zemi. Fondy EU musí být rovněž rozšířeny na vzdělávání, sociální věci, zdravotnictví a dopravu. Jsem rád, že se to odrazí i v´Bratislavské deklaraci´.“
Ivo Nesrovnal, primátor hlavního města Bratislavy, uvedl: „Tento summit je výjimečnou příležitostí ke zviditelnění Bratislavy a možnosti rozhodnout, jak nejlépe realizovat městskou agendu EU. EU potřebuje více integrovaný přístup k urbanistické otázce, která by měla lépe reagovat na potřeby měst k řešení problémů, jako je nezaměstnanost, změna klimatu a sociálního začleňování. V situaci, kdy více než dvě třetiny politiky a právních předpisů EU ovlivňují města, podporujeme myšlenku cílenějšího přístupu a otevřenou diskuzi, která sdružuje různé úrovně veřejné správy. Tímto způsobem bychom mohli mít strategické plánování napříč administrativními hranicemi. Chceme-li dosáhnout klíčových cílů stanovených ve strategii „Evropa 2020“, politika EU musí reagovat a rovněž vzít vúvahu potřeby měst – včetně Bratislavy. To znamená, že finance, kompetence a statut Bratislavy se musí posílit.“
Bratislavská deklarace přijata dne 8. července oceňuje zvláštní investiční fond vytvořený Evropskou komisí v roce 2015 — Evropský fond pro strategické investice (EFSI), který představuje značný potenciál.
Maroš Šefčovič, místopředseda Evropské komise odpovědný za energetiku unie, řekl: „Posun směrem k udržitelnější, cykličtější a konkurenceschopnější ekonomice EU je nezvratný, je to role měst a regionů, aby tomu tak bylo. Více než kdy jindy stojí Evropská komise bok po boku s místními úřady, které se zavázaly k této ambiciózní agendě. Budujme budoucnost Evropy, vsouladu směsty a regiony.“
