Nová pravidla pro dotace vyvolávají napětí
Publikováno: 22.10.2014 , Autor: kancelář Brusel, Petra Rothová
Nová pravidla pro přidělování dotací už mají své první výsledky v podobě lépe promyšlených projektů, tvrdí Evropská komise, ale lokální politici si stěžují, že se stále topí v byrokracii.
Pro rozpočtové období 2014 – 2020 vyžaduje předělaný systém alokovat peníze (325 miliard euro) do takových projektů, které souvisí s dlouhodobými hospodářskými cíli EU.
Evropský komisař pro regionální politiku Johannes Hahn říká, že lze vidět jasný posun k prioritám v podobě energetické účinnosti, sociálního začlenění a nízkouhlíkového hospodářství.
Litva například vynaloží 50 % ze svých 8 miliard (6, 8 z EU a 1, 2 z vlastních zdrojů) na dosažení nízkouhlíkového hospodářství.
Ale diskuze mezi Bruselem a členskými státy jsou pomalé jak už se byrokracie EU i regionů nesoustředí pouze na to, zda byly peníze utraceny – to ne vždy vedlo k užitečným investicím v podobě různých silnic a letišť – ale na to, jestli byly utraceny dobře.
Litevský ministr financí Rimantas Sadzius jednání shrnul s tím, že byla dlouhá a velmi složitá.
A zatímco jsou cíle financování politiky více strukturované, pravidla zůstávají složitá.
Garrelt Duin, ministr financí Severního Porýní – Vestfálska na konferenci v Bruselu na konci září řekl: „Měli jsme 100 lidí na administrativu politiky soudržnosti. Vypadalo to jako plány pro jadernou elektrárnu.“
„Pro nové programové období jsme jejich počet snížili na deset. Vzápětí přišla Evropská komise s tím, že musím zaměstnat 50 lidí. Takže jsem pracovní místa po jejich snížení musel zase zvyšovat.“
Alberto Nunez – Feijoo, prezident Galicie řekl, že otázka zjednodušení byla pro všechny na pořadu dne.
Další problém pro administrativu každého je, co tzv. „makroekonomická podmíněnost“, bude znamenat v praxi s kritizovaným strachem, že budou regiony riskovat penalizace od centrální vlády za špatné rozhodování.
Nunez-Feijoo vyzval k flexibilitě ve vykládání pravidel, ale Jyrki Katainen, který má být silným místopředsedou v následující Komisi, řekl, že pokud bude makroekonomická situace slabá, investice do budoucna neponesou ovoce.
Oba komentáře odrážejí širší diskuzi v Evropě o podstatě stálého krácení deficitu.
Evropský parlament se vyjádřil, že bude pozorně sledovat jejich zavádění.
Iskra Mihaylova, předsedkyně výboru pro regionální rozvoj řekla, že poslanci zajistí, aby byly zájmy regionů chráněny.
Mezitím jsou odborníci skeptičtí ohledně proveditelnosti svázání evropských dotací a řádné správy ekonomických záležitostí.
Iain Begg z London School of Economics poznamenal, že konkrétní politická doporučení ze strany Komise jsou někdy velmi kontroverzní – jako penzijní reformy v Lotyšsku a strukturální reformy v Itálii.
Původní článek naleznete zde.
