Migrace: města a regiony požadují větší uznání pro společné řízení krize
Publikováno: 16.9.2015 , Autor: Kateřina Bendová
Pokud chceme nalézt účinnou reakci na humanitární krizi, tak musí Evropa vytvořit samostatnou migrační politiku, která bude na prvním místě řešit problémy, jimž čelí místní a regionální orgány. Toto je hlavní poselství navrženého stanoviska, které připravil François Decoster (FR, člen Aliance liberálů a demokratů pro Evropu), starosta St-Omer a regionální radní Nord-Pas-de-Calais. Navržené stanovisko bylo dnes přijato členy Komise pro občanství, správu, institucionální a vnější záležitosti (CIVEX), působící při Výboru regionů.
Pan Decoster, předseda Komise pro občanství, správu, institucionální a vnější záležitosti (CIVEX), přivítal nová opatření předložená předsedou Evropské komise, jenž byla diskutována na dnešní schůzi Rady pro spravedlnost a vnitřní záležitosti. „Celé je to evropský projekt, jehož hodnoty, na nichž je založen, jsou zde skutečnou otázkou. Je více než nutné mít reálné evropské pokyny a společný plán jak s důstojností čelit přílivu 500 000 uprchlíků, kteří do Evropy přijeli od začátku tohoto roku. Nicméně lituji, že pan Juncker ve svém projevu o stavu Evropské unie nezmínil podporu místních a regionálních orgánů, kterých se tato uprchlická krize na prvním místě dotýká, řekl Decoster.
Stejným způsobem se vyjádřili i regionální a místní zástupci zasedající v CIVEX. Podle jejich názoru Evropská agenda v oblasti přistěhovalectví vyhlášená Evropskou komisí trvá jen na roli, kterou mohou plnit orgány samosprávy při navrhování a implementaci střednědobých a dlouhodobých politik. Zdůrazňují, že v tomto ohledu je solidarita základní zásadou, nejen z pohledu přistěhovalců, ale také místních orgánů, které jsou přímo zodpovědné za jejich přijímání a integraci.
„Je to skutečně společná záležitost všech obcí, měst a regionů v celé Evropě, kromě několika vstupních a tranzitních bodů, kterých se tato otázka momentálně týká. Podstatné je, že místní orgány jsou dotovány z více finančních zdrojů a fyzických kapacit, které jsou zapojené a konzultované v implementaci navržených opatření Evropskou unií. Tato opatření musí nezbytně brát v úvahu kapacitu komunit a usilovat o usnadnění integrace přistěhovalců“, argumentoval Decoster.
V návrhu stanoviska, členové CIVEX požadují zvláštní opatření pro žadatele o azyl, za účelem vytvoření legální a bezpečné cesty do Evropy. Konkrétně toho chtějí dosáhnout skrze vytvoření „humanitárního koridoru“, prostřednictvím rozšířené působnosti víz z humanitárních důvodů a zřízením přijímacích středisek v tranzitních zemích. Dále také požadují, aby Evropská komise navrhla pragmatická řešení pro zvýšení fyzické kapacity místních komunit prostřednictvím sdílené správy uprchlických táborů. Zároveň žádají odtržení od policie a administrativního personálu regionu za účelem vypořádání se s vlnami uprchlíků. Členové CIVEX rovněž zdůrazňují, že je třeba rozlišovat žadatele o azyl a ekonomické migranty. Dále vyzývají k posílení boje proti nelegálnímu obchodu s lidmi.
Stanovisko rovněž zdůrazňuje, že je potřeba zajistit přístup k místním regionálním orgánům, a k národním a evropským fondům, jako je například „Azylový a migrační fond“, Evropský sociální fond nebo Fond pro vnější hranice. To také vede k myšlence zřízení globálního systému pro sdílení dat v oblasti migrace a místních orgánů, založeného na Vízovém informačním systému (VIS).
