Konec Schengenu by mohl znamenat konec EU, varují poslanci
Publikováno: 19.2.2016 , Autor: Lucie Uhlířová
Vzhledem k dočasnému pozastavení Schengenské smlouvy několika evropskými zeměmi, se mnozí poslanci Evropského parlamentu obávají, jestli může i nadále fungovat ve svém původním znění z roku 1995.
Smlouva pojmenovaná po malém městečku v Lucembursku zakotvuje volný pohyb osob jako jedno ze základních práv občanů Evropské unie. Dohoda byla podepsána v roce 1985 pěti zeměmi, dnes Schengenský prostor zahrnuje 22 členských zemí a 4 nečlenské státy.
Nedávné teroristické útoky v Paříži a nebývalý příliv uprchlíků vede mnoho zemí EU ke znovuobnovení kontrol na svých hranicích. Z obchodního hlediska pozastavení Schengenu může mít obrovský dopad na dopravní sektor. Jak poznamenal člen dopravního výboru Robert Zīle: „Je jasné, že vliv migrační krize na Schengenský prostor bude vytvářet ohromné náklady na přepravu zboží a obchodní trasy.“
R. Zīle jako příklad uvedl most Øresund mezi Malmö ve Švédsku a Kodaní v Dánsku, kde by hraniční kontroly mohly znamenat neochotu pracovníků cestovat přes hranice. Dále upozorňuje na dopad omezení na veřejné finance. Již několik let jsou investice do přeshraničního cestování důležitou součástí dopravní politiky EU. „Pokud se bude situace nadále zhoršovat, je to jako vyhodit peníze z okna.“
Člendopravního výboru Ismail Ertug (S&D) odhaduje, že „vrátit se zpět k situaci před otevřením schengenského prostoru by jen samotné Německo mohlo stát až 10 miliard euro v nákladech na podnikání každý rok.“
Také delší čekací lhůty pro nákladní automobily, pracovníky a zboží na hranicích by znamenalo, že zákazníci by museli čekat déle a platit více za zboží. Zīle podotýká, že „kontroly na hranicích by určitě zanechaly dopad také na životním prostředí.“
Finská poslankyně Merja Kyllönen vyzdvihuje dopad uprchlické krize na evropskou lodní dopravu. „Obchodní plavidla hrají důležitou roli v záchranných operacích ve Středomoří, ale z pohledu množství už to není udržitelné.“ Finka věří, že členské státy mají velkou zodpovědnost za současnou krizi. „Když se každý členský stát rozhoduje pouze sám za sebe, celkový princip svobody pohybu a funkce jednotného trhu je v ohrožení.“
Barbara Kudrycka, polská místopředsedkyně LIBE výboru navíc vyjadřuje obavy o turistický sektor. „Rozebrání celé infrastruktury Schengenského prostoru bude velmi nákladné a takové výdaje si nemůžeme dovolit.“ Místo toho Kudrycka navrhuje, aby se EU soustředila na ochranu vnějších hranic proti ilegálním přistěhovalcům vytvořením unijní hranice s placenými strážemi ve spolupráci s agenturou Frontex, která zajišťuje efektivní vracení přistěhovalců do jejich zemí původu.
Dánský poslanec Matthjis van Miltenburg komentuje problémy v Calais, kde uprchlíci pravidelně narušují nákladní, lodní i vlakovou dopravu. „Situace s vysokým počtem uprchlíků v oblastech jako je Calais, je nežádoucí. Vážně to ovlivňuje účinnost našeho dopravního systému a vede ke zbytečným bezpečnostním rizikům. Ekonomické škody jsou enormní.“
Další člen LIBE výboru, poslanec Timothy Kirkhope také varuje, že kontroly na hranicích nejsou všelék, jak všichni naznačují. Dodává, že evropské hranice jsou stovky kilometrů dlouhé. Vytyčení hraničních kontrol jen málo přispěje k zadržení lidí, kteří již absolvovali cestu ze Sýrie.
Kirkhope přiznal, že migrační krize ovlivňuje nejen politiky na evropské úrovni, ale také domácí politiky všech členských států skrze celou EU. Ačkoli Velká Británie není členem Schengenského prostoru, debata zda VB zůstane nadále v EU je hodně formována uprchlickou krizí.
Podle polské poslankyně Kudrycke se Britové obrací nejen proti migrantům ze třetích zemí, ale také proti občanům Evropské unie, kteří využívají volného pohybu osob.
I přes vyhrocenou debatu o migraci, italský poslanec Ignazio Corrao stále silně věří v princip volného pohybu osob. Podle něj „redefinice Schengenského prostoru znamená zpochybnění identity samotné Evropy. EU a členské státy by se měly s problémem vypořádat společně, více konkrétními aktivitami než planými řečmi. Unie by měla spíše ukázat solidaritu než zpochybňovat jeden ze základních pilířů EU.“ Nakonec dodává: „Pokud Evropská unie uskuteční nějaké zpátečnické kroky ve vztahu k volnému pohybu osob, bude to její konec.
Celý článek naleznete zde
