Komise předložila ke schvální plán boje proti terorismu a kyberkriminalitě
Publikováno: 11.5.2015 , Autor: Adéla Cihlářová, kancelář Brusel
Evropská Komise zveřejnila Evropskou bezpečnostní agendu pro období 2015-2020, která definuje, jak výkonná moc EU může přispět k podpoře členských států v zajištění jejich vnitřní bezpečnosti.
Tento 20 stránkový dokument, který ve Štrasburku představili první viceprezident Evropské komise Frans Timmermans a komisař pro vnitřní záležitosti Dimitris Avramopoulos, nahrazuje předchozí strategii přijatou v roce 2010. Tím je také naplněn závazek předsedy Evropské komise Jean-Clauda Junckera, který ve svém politickém průvodci při kandidatuře na předsedu Evropské komise, psal o potřebě důrazněji pracovat v otázce bezpečnosti a obrany.
Dokument je předložen na pozadí nedávných teroristických útoků, které se staly na evropské půdě. Uznává se v něm, že odpovědnost za zajištění vnitřní bezpečnosti je na straně členských států, ale zdůrazňuje, že přeshraniční výzvy překračují kapacitu jednotlivých států a vyžadují podporu EU.
Timmermans prohlásil, že hrozby terorismu, organizovaného zločinu a kyberkriminality vyzívají Evropany k bližší spolupráci.
„Prostřednictvím této sdílené agendy EU chceme přimět národní orgány k efektivnější spolupráci, v duchu vzájemné důvěry. Teroristé napadají naše demokratické hodnoty. Budeme pevně stát na straně základních lidských práv a pracovat na řešení primárních příčin radikalizace, podporováním kultury tolerance v našich společnostech,“ oznámil.
Avramopoulos sdělil, že bezpečnostní agenda Komise se soustředí v oblastech, kde je Evropská unie schopná udělat skutečnou změnu.
„Tato agenda není pouze odpovědí na nedávné tragické události. Je to obnovení naší společné Bezpečnostní strategie v novém politickém a právním prostředí, kde všichni souhlasíme, že potřebujeme věřit jeden druhému, abychom byli schopni účinně sladit a vyměnit informace pro řešení vyvíjejících se hrozeb.(…),“ dodal.
Tři priority
Komise vymezila tři oblasti, kde instituce a orgány EU společně s členskými státy a vnitrostátními orgány mohou zlepšit spolupráci. Jsou to: 1) předcházení terorismu a boj proti radikalizaci; 2) boj proti organizované kriminalitě; 3) boj proti kyberkriminalitě.
Klíčové kroky se dají shrnout následovně:
• Boj proti radikalizaci: Komise zřídí Centrum pro sběr a šíření odborných znalostí o anti-radikalizaci, v návaznosti na Sít povědomí o radikalizaci (RAN), která byla v EU zahájena v roce 2011.
• Aktualizace rámcového rozhodnutí o terorismu: poskytovat soudržnější právní rámec pro řešení fenoménu zahraničních bojovníků.
• Redukce financování zločinců: posílení spolupráce mezi příslušnými orgány v Evropě, zejména národních Finančních zpravodajských jednotek, které budou napojeny na EUROPOL.
• Posílení dialogu s IT průmyslem: V roce 2015, zahájí Evropská komise fórum EU s velkými IT společnostmi, pro koordinaci společného boje proti teroristické propagandě na internetu a v sociálních médiích.
• Posílení právního rámce o střelných zbraních.
• Posílení nástrojů pro boj s kyberkriminalitou: Prioritou je určit způsoby jak překonat překážky při vyšetřování on-line trestné činnosti.
• Posílení kapacity EUROPOLu: prostřednictvím vytvoření Evropského protiteroristického centra.
Komise zdůraznila, že její nový způsob spolupráce umožní komplexní přístup k bezpečnosti. V programu jsou zahrnuta opatření napříč celým politickým spektrem, z oblastí spravedlnosti a vnitřních záležitostí až po finanční záležitosti, dopravu a životního prostředí.
Politika spravedlnosti a vnitřních záležitostí je nyní nastavena na stejné úrovni s ostatními politikami EU. Jednou z hlavních priorit Komise bude realizace stávajících nástrojů, které jsou přístupné pro výměnu informací, policejní a soudní spolupráci a odborné přípravy a výzkum. Silný důraz bude také kladen na splnění neprojednaných návrhů, jako třeba směrnici o jmenné evidenci cestujících EU a reformu ochrany dat.
Originál článku zde.
