I přes útoky v Paříži EU neplánuje založit špionážní agenturu
Publikováno: 19.1.2015 , Autor: Zuzana Moravcová, kancelář Brusel
V pondělí 12. ledna Evropská Komise uvedla, že nemá žádný plán na spuštění zpravodajské agentury, která by zastřešila státy EU, i přes předchozí snahy o přednesení tohoto návrhu.
Viviane Reding, bývalá komisařka pro spravedlnost, přišla s touto myšlenkou už v roce 2013, kdy oznámila, že by ráda špionážní agenturu uvedla do chodu do roku 2020.
Na otázku, zda má Komise v plánu předložit návrh na přeměnu málo známe zpravodajské jednotky pracující uvnitř pobočky Zahraničních věcí EU na zpravodajskou službu, odpověděla Natasha Bertuad, že „nikoliv.“
Na místo toho chce Komise podpořit sdílení informací na úrovni EU, aby se ujistila, že její zpravodajské centrum (IntCen) pracuje efektivněji s ostatními agenturami EU jako Europol nebo Společný policejní orgán.
IntCen, který je součástí zahraniční politiky EU, konkrétně je včleněn do Evropské služby pro vnější činnost (EEAS), má za úkol poskytovat situační obraz krizových momentů, jako právě ten z minulého týdne, kdy se střílelo v redakci časopisu Charlie Hebdo.
Ředitel IntCen, Ilkka Salmi, který byl dříve šéfem finské Bezpečnostní informační služby (Supo), řekl belgickému časopisu MO v interview v roce 2014, že centrum neshromažďuje svoje vlastní zprávy.
„Nemáme možnost shromažďovat informace. Nezabýváme se osobními údaji. Neprovádíme tajné operace,“ doplňuje.
Nizozemská liberální europoslankyně Sophie Int’Veld v pondělí prohlásila, že by se IntCen měl přeměnit ve zpravodajskou agenturu, dokud má „řádnou smlouvu, legislativní rámec a pravidla demokratické kontroly.“
Italský předseda vlády se nechal minulý pátek slyšet, že podporuje myšlenku vytvoření zpravodajské služby EU.
„Sdílíme stejnou měnu, a tudíž musíme mít i společný bezpečnostní a zpravodajský systém. Evropa se musí sjednotit proti terorismu,“ dodává.
Nicméně přeměnit IntCen na plnohodnotnou agenturu EU je nepravděpodobné díky tomu, že některé vlády chtějí mít stále pod kontrolou národní bezpečnost, kterou by EU neměla pod kontrolou.
Mathias Vemeulen, vědecký pracovník na Evropském univerzitním institutu v Itálii, který v roce 2012 vypracoval zprávu o ochraně hranic EU, řekl, že velké zpravodajské agentury jako ty ve Francii, Velké Británii nebo Německu se zdráhají sdílet informace "pokud zde není nějaká bezprostřední potřeba tuto informaci poskytnout, ačkoliv to záleží na přesném tématu."
Ministři vnitra členských států EU v neděli v Paříži definovali problémy, kterým čelí díky nedostatku sdružování a sdílení informací ze zpravodajských agentur.
"Jsme nuceni provést veškerá opatření, která mohou být užitečná, pokud jde o sdílení zpravodajských informací o různých formách hrozeb, zejména pokud se jedná o zahraniční teroristické bojovníky," uvedli ve společném prohlášení.
To znamená zapojit více zpravodajské služby EU jako Europol, Eurojust a Interpol, Společný policejní orgán se sídlem v Lyonu ve Francii.
"Žádná z těchto organizací nemá na starosti zpravodajství nebo národní bezpečnost. Zabývají se policejní a justiční spoluprací," zdůraznila Int'Veld v emailu.
Tento problém byl následně zdůrazněn ve Francii po útocích, které se tam odehrály.
Oba bratři, Said a Cherif Kouachi, podezřelí z útoku na ústředí časopisu, byli policii známí.
Jeden z bratrů byl prý trénovat v Jemenu s al-Kajdou na Arabském poloostrově (AQAP). Pobýval také ve vězení kvůli tomu, že byl členem džihádistického náboru. Druhý z bratrů prý zase minulý rok cestoval do Sýrie.
Oba případy zpochybňují schopnost francouzských zpravodajských služeb pospojovat si tyto jednotlivosti, které vedly k tragédii.
Článek dostupný zde.
