Glasgow na cestě k romskému začlenění
Publikováno: 21.10.2014 , Autor: kancelář Brusel, Petra Rothová
Glasgow – Ve srovnání s Edingurgem, jeho hrady a golfovými hřišti je Glasgow úplně jiné město. Rozkládá se okolo řeky Clyde a má výrazně dělnický ráz.
V jižní oblasti Govanhill můžete nakupovat v arabských obchodech, na ulici poslouchat romskou hudbu a nechat si umýt auto v pákistánské provozovně. V komunitě se zhruba 15 tisíci obyvateli se mluví více než 50 jazyky. Asi čtyři tisíce obyvatel jsou Romové pocházející nejvíce ze Slovenska, České republiky a stále více také z Rumunska.
„Je to multikulturní místo. Ale někdy se zdá jako předurčené pro zranitelné osoby, které jsou vystaveny vykořisťování,“ říká Katarína Zborovianová, sociální pracovnice, která vypráví příběh žen třídících 12 hodin brambory, takže na konci mají znecitlivělé a oteklé ruce.
Zborovianová je Slovenka pracující pro místní charitu Crossroads Youth and Community Association a říká, že ekonomické zneužívání posílilo při prvním masovém přílivu českých a slovenských Romů v roce 2005.
„Platili předražené nájmy a do továren byli odváženi autobusy, za které také museli platit. Byly jim účtovány i uniformy. Takže vznikl začarovaný kruh závislosti, protože nevydělávali tolik, aby mohli splácet hromadící se dluhy,“ říká Zborovianová.
V mezidobí se situace začala zlepšovat. Přes 40 organizací pracuje s místní Govanhillskou komunitou a poskytuje místním poradenství, kurzy angličtiny a školení, takže jsou lidé schopni najít si práci, poslat děti do školy a integrovat se.
Město je nyní dáváno za příklad integrace Romů do společnosti. Je součástí projektu RomaNet sdružující deset evropských měst, které také pracují na začlenění největší evropské menšiny.
„V Govanhillu probíhá mnoho aktivit, různé organizace používají rozdílné způsoby interakce, ale místní autority jsou nyní propojeny skrze RomaNet a mohou to vzájemně sdílet,“ říká Ann Hyde, vedoucí expert projektu.
Ann Hyde také poznamenává, že spojení opravdu pomáhá, protože ukazuje okresům v Maďarsku, Slovensku a České republice, jak funguje inkluzivní politika ve španělských a skotských městech.
Další sociální pracovníci si ale stěžují, že by mělo být více peněz vynakládáno přímo tam, kde je to nejvíce potřeba spíše než na místní úředníky, jejich setkání a výměnu zkušeností.
„Na lokální úrovni je mnoho dobrých projektů, charity a organizace spolupracují. Ale tohle nemá nic společného s RomaNet,“ říká Eva Kourova, vedoucí projektu Romská mládež pro radu regionální rovnosti západního Skotska.
Její kolegyně, Slovenka Marcela Adamová, která založila projekt Přátelé romského hlasu, charitu bojující proti diskriminaci, dodává, že účast na setkáních RomaNet byla v Glasgow omezena na radní, zatímco v jiných zemích byl přístup umožněn i sociálním pracovníkům.
Všichni se nicméně shodují, že život pro Romy je v Glasgow lepší než v rodných vesnicích, kde jsou místní úřady známé budováním zdí a dáváním romských dětí do zvláštních škol.
Původní článek naleznete zde.
