Evropská unie se musí více snažit bojovat proti klimatickým změnám
Publikováno: 4.3.2015 , Autor: Zuzana Moravcová, kancelář Brusel
Evropská unie potřebuje zavést dalekosáhlejší politiku, chce-li dosáhnout svého dlouhodobého cíle ohledně klimatu, jak uvedl ve své zprávě z 3. března nejdůležitější orgán EU zabývající se životním prostředím.
„Předpokládané snížení emisí skleníkových plynů v EU, v důsledku prováděných politik, je nedostatečné k tomu, aby EU postupovala směrem k cíli dekarbonizace v roce 2050,“ píše Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) ve své pětileté zprávě „Životní prostředí v Evropě - stav a vyhlídky“.
Zemské klima se mění v důsledku lidské činnosti, ale její dopad může být omezen, pokud se průměrná globální teplota nezvýší o více než dva stupně celsia v porovnání k pre-industriální době.
Vědci tvrdí, že k tomu, aby státy zůstaly pod těmito dvěma stupni, musí členské státy EU snížit své emise skleníkových plynů o 80 až 95 % v roce 2050 (ve srovnání s rokem 1990). EU tento cíl přijala.
Nicméně dosažení tohoto cíle „bude výzvou“, jak píše EEA.
Evropská unie je ale blízko dosažení svého krátkodobějšího cíle – snížení emisí o 20 % v roce 2020.
Avšak existující opatření „budou nedostačující“ k dosažení poklesu o 40 % do roku 2030, jak bylo dohodnuto vládami zemí EU v říjnu 2014, natož dosažení cíle v roce 2050.
Cíl roku 2030 byl součástí tzv. rámcového balíčku o energii a klimatu, který bude Komise zapracovávat do konkrétních návrhů v nadcházejících letech.
Minulý týden Evropská komise znovu potvrdila v politickém dokumentu své ambice „dekarbonizovat“ ekonomiku. Oznámila právní předpisy k revidování systému EU týkajícího se obchodování s emisemi a uvedla, že balíček o obnovitelné energii bude navržen do roku 2017.
Nicméně dokument postrádal bližší specifikování návrhů.
V některých členských státech stále existují pochyby o dlouhodobém cíli EU ohledně dekarbonizace ekonomiky.
Marcin Korolec, polský zvláštní vyslanec pro politiku klimatu prohlásil, že dekarbonizační cíle unie nebyly do roku 2050 uskutečnitelné.
„Pokud jde o dekarbonizaci, mám pocit, že se současnými technologiemi a v této situaci v Evropě, je to asi nereálné,“ řekl Korolec stránce euobserver.com na pondělní tiskové konferenci v Bruselu.
„Vezmeme-li v úvahu stávající technologie a zejména stávající ekonomickou situaci Unie, nevidím jako proveditelné snížit emise o 90 % k roku 2050. Zkrátka, pro to teď nevidím v Evropě hnací motor.“
Polský speciální vyslanec pro klima, bývalý ministr životního prostředí, dokonce žertoval, že „v roce 2050 doufám, že nebudu ve službě.“
Evropská unie má asi 500 směrnic, nařízení a rozhodnutí týkajících se právních předpisů v oblasti životního prostředí a to podle zprávy, která chválí environmentální politiky Unie v minulých letech.
„Celkové výsledky poukazují na úspěchy ve snižování environmentálních tlaků … V mnoha částech Evropy je zřejmě životní prostředí v tak dobrém stavu, jako bylo před začátkem industrializace. Snížení znečištění, ochrana přírody a lepší nakládání s odpady, to vše k tomu přispělo,“ uvedla zpráva.
„Nicméně v některých případech, lokální trendy v oblasti životního prostředí jsou i nadále důvodem k obavám, často z důvodu nedostatečného provádění společných politik.“
Originál článku zde.
