EU po katastrofě MH17 ohrožuje ruskou ekonomiku
Publikováno: 23.7.2014 , Autor: kancelář Brusel, Michal Bouška
Ministři zahraničí Evropské unie v úterý 22. července dali Rusku několik dní na zastavení vyzbrojování ukrajinských povstalců, kteří jsou zodpovědní za sestřelení letadla Malaysia Airlines. V případě nezastavení vyzbrojování bude Rusko čelit sankcím na jejich finančních, high-tech a obranných průmyslech.
Dále se také rozhodli přidat další jména a společnosti na existující černou listinu do konce července.
Požadavky EU říkají, že Rusko musí zastavit tok zbraní do východní Ukrajiny, stáhnout své „další jednotky“ od ukrajinských hranic, použít svůj vliv na proruské separatisty, udělit mezinárodním vyšetřovatelům plný přístup k místu havárie letu MH17 a plně spolupracovat se sondou.
Podle závěrů ministrů je EU i nadále připravena zavést neprodleně balíček dalších významných omezujících opatření, pokud se spolupráce na výše uvedených požadavcích nedokáže zhmotnit.
Za tímto účelem Rada pro zahraniční věci žádá Evropskou komisi a Evropskou službu pro vnější činnost, aby dokončila přípravné práce na cílených opatřeních a aby předložila návrhy na přijetí opatření včetně přístupu na kapitálové trhy, obranu, zboží dvojího užití a citlivé technologie včetně energetiky.
Návrhy musí být předloženy na zasedání velvyslanců EU v Bruselu ve čtvrtek.
Nizozemský ministr zahraničních věcí Frans Timmermans na cestě z úterního jednání řekl: „Tato nová hrozba EU je logickým důsledkem z nedostatku pokroku, který jsme viděli na ruské straně, protože předchozí ultimátum skončilo na konci června.“
Nizozemsko zasáhla havárie nejhůře, 193 z 298 obětí letu MH17 byli občané Nizozemska.
Timmermans řekl, že je rád za solidaritu vyjádřenou jeho kolegy, a že rozhodnutí bylo přijato jednomyslně.
Diplomatický servisní dokument
Diplomatická služba EU (EEAS) nezačíná sankční fázi číslo tři od nuly.
V důvěrném dokumentu, který zpravodaj EUobserver viděl, EEAS nastínilo tři scénáře: nízké intenzity, střední intenzity a vysoké intenzity.
V rámci třetí varianty obsahují listy omezení na kapitálovém trhu, omezení nebo zákaz nových investic v Rusku, přísné dodržování regulačních pravidel EU na ruská aktiva ve společnostech v EU a dovozní zákazy ropy a zemního plynu.
Členské státy hodnotí individuálně podle toho, jaký dopad by tyto scénáře měly na vývoj svých ekonomik.
Finanční sankce budou mít vliv na země, jako je Británie a Rakousko, zákaz vývozu zbraní zasáhne Francii (Paříž prodává Rusku válečné lodě za 1.2 miliard euro), zatímco na plyn je citlivé Německo a východní země EU.
Ve svém projevu řekl v úterý holandský poslanec Marietje Schaake na akci s ukrajinským ministrem zahraničí: „Otázkou je, zdali budeme pokračovat v povolování ekonomických zájmů a smluv o poskytnutí válečných lodí, nebo zdali zaujmeme pevný postoj pro naše hodnoty."
Německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier řekl, že první kolo ekonomických sankcí by mohlo být přijato velmi rychle, „i tento týden" a bez vůdců EU, kteří požadují, aby se znovu setkali.
Jeho rakouský protějšek Sebastian Kurz však řekl, že není vyloučeno, že vůdci se budou muset znovu setkat, irský ministr zahraničí dodal, že by se to mohlo stát do 1. srpna.
Původní článek naleznete zde.
