EU možná zmrazí pomoc pro Burundi
Publikováno: 18.12.2015 , Autor: Aneta Holečková
Rostoucí nejistota, nedostatek politických kroků směrem k naplňování požadavků EU a zhoršující se humanitární podmínky v Burundi, v zemi s nejhorším Globálním indexem hladu, jsou hlavní body zdůrazněné ve čtvrtečním usnesení Parlamentu.
Poslanci vítají konzultace vedené podle dohody z Cotonou, na jejímž základě by mohlo dojít k pozastavení pomoci burundské vládě a přesměrování pomoci z EU k občanské společnosti.
Poslanci odsuzují poslední útoky, při kterých burundské bezpečnostní složky zabily nejméně 87 lidí, a vyzvali Burundi k ukončení mučení a pronásledování zpravodajů, politických oponentů a aktivistů za lidská práva. Naléhají na Burundi, aby obnovilo právní stát a potrestala viníky incidentu. Zneužívání ústavy nynějším prezidentem Pierrem Nkurunzizou musí být zastaveno a doposud neúspěšný národní dialog by měl pokračovat.
Sankce a zmrazení pomoci EU
Poslanci vítají cílené sankce EU proti osobám odpovědným za násilí a sabotáže jak politického dialogu, tak konzultací s Evropskou unií ohledně uplatňování doložky o lidských právech na základě dohody z Cotonou zahájených 8. prosince, v případě nezlepšení dané situace by totiž mohlo dojít až k pozastavení pomoci.
Burundi naléhá na EU a její členské státy, aby posoudily, zda by neměla být humanitární pomoc pro burundskou vládu zmrazena, pokud nebude zastaveno nadměrné používání síly a porušování lidských práv ze strany vládních sil, a zda by tato podpora neměla být přesměrována k občanské společnosti.
Nyní asi polovina státního rozpočtu Burundi pochází z mezinárodní pomoci, přičemž EU v následujícím období 2014 – 2020 by měla přispět částkou 432 milionů eur.
Humanitární krize
Poslanci vyjádřili své znepokojení nad počtem obětí a případů vážného porušování lidských práv, proto vyzývají Burundi, aby školy zůstaly bezpečným útočištěm pro vzdělávání a nikoli místem, kde jsou zakládány vojenské a policejní tábory. Konstatují, že mnohé děti do 18 let jsou přijaty do ozbrojených skupin. Dále vyzývají, aby se vláda začala zabývat rychle se zhoršující humanitární krizí v zemi, kde 66,9 % obyvatel žije pro hranicí chudoby a kde dochází k diskriminaci a kriminalizaci určitých skupin (například homosexuálů). Navíc hrozí regionu uprchlická krize, protože již více 200 000 lidí je vnitřně přesídleno, nebo uprchlo do sousední země.
Původní článek naleznete zde.
