ESFRI a národní výzkumné infrastruktury – současné výzvy z perspektivy zemí V4
Publikováno: 21.9.2016 , Autor: Patrick Zamlar
Dne 13.9.2016 proběhl v budově Stálého polského zastoupení seminář na téma ESFRI a národní výzkumné infrastruktury – současné výzvy z perspektivy zemí V4, na němž přispěli svými postřehy zástupci ze všech zemí V4.
Antonio di Giulio, vedoucí skupiny B4 v Evropské komisi ve svém úvodním slově hovořil o prohlášení komisaře Moedase, který řekl, že je důležité zlepšovat výzkumné infrastruktury a také, že se musí lépe využívat výsledky výzkumů. To je nezbytné k tomu, aby se dále posílily inovace, měly by se také vyvíjet nové aktivity a podporovat produktivita a soutěživost ekonomiky EU. Na toto téma byl i vypracován v rámci EU dotazník, ale z respondentů jich bylo jen 11 ze zemí V4 (celkem nashromážděných 200 odpovědí).
Dále mluvil o projektu RI (Research and Inovation – výzkum a inovace), který slouží ke zlepšení kooperace se strategickými partnery. Hlavním cílem tohoto projektu je Horizont 2020, tzn. snaha do roku 2020 vytvořit nové výzkumné infrastruktury a integrovat a také zpřístupnit infrastruktury veřejné.
David Bohmert, Švýcarský delegát ESFRI (European Strategy Forum on Research Infrastructures – Evropské strategické fórum o výzkumných infrastrukturách) mluvil o rozsahu ESFRI a také o RI. Řekl, že ESFRI má podporovat koherentní a strategický přístup k politice RI v Evropě a mj. zajistit návaznost nových rozběhnutých projektů na projekty již končící. Uvedl, že na RI se dá dívat ze dvou stran, ta první je vědecký pohled na věc (snaha o vědeckou dokonalost, diskuze o důležitosti pan-Evropy, zkoumání socioekonomických dopadů). Z druhé strany se tyto nástroje musí také implementovat, a to oddaností investorů, přípravnými pracemi, plánováním, správným financováním, ale také zdravým riskováním.
Dále uvedl své osobní úvahy o souhře regionů a národů. Mělo by zde být vědomí o různých rolích regionů, měl by se optimálně použít koncept vývoje a budování, a v neposlední řadě by se měly brát na vědomí rozdíly mezi vědeckými přáními a politicky - finanční realitou.
Stanislaw Lasocki z Polské akademie věd promluvil o tom, jak je sociálně - ekonomický dopad antropogenní seismicity značný. Jako příklad uvedl zemětřesení v Basileji v roce 2009 a následné zastavení vrtů.
Marek Stankiewicz, ředitel Solaris, mluvil o stroji Synchotron, což je akcelerátor, kruhový urychlovač částic, ve kterém změněné částice (elektrony) cirkulují ve vakuu. Synchotron se používá ve vyspělých zemích (jako příklady uvedl USA, západní Evropu a Dálný východ).
Následovala diskuze se zástupci ze zemí V4. Jako první si vzal slovo David Bereczkei, koordinátor a projektový manažer ELI - DC z Maďarska, který vyslovil přání větší spolupráce Maďarska s Českou republikou a Slovenskem.
Ondřej Hradil z České republiky, který je analytikem v CEITECu, také hovořil o větším propojování zemí v rámci V4 a řekl, že Češi mají ve financování projektů v rámci V4 vůdčí postavení.
Roman Hvězda z České republiky, zástupce ředitele FZU pro projekty operačního programu VaVpI a manažer projektu ELI řekl, že další spolupráce je ve fázi příprav a důležité je, aby byl proces otevřený. Cílem je například i větší networking účastníků.
Dr. Pavol Siman ze Slovenské republiky, člen prezidia Slovenské akademie věd uvedl, že se jedná o nových RI plánech, které by se měly financovat ze strukturálních fondů a za dané finance se mohou budovat velké laboratoře.
Konrad Debski z Polska z Ministerstva vědy a vyššího vzdělávání pak dodal, že financování musí jít i z národních fondů.
Závěrem se všichni přítomní shodli, že hlavními cíli je mj. ve vývoji a vytvořených produktech poskytnout skvělý servis pro zákazníka, a důležitými prostředky k dosažení těchto cílů je stabilita a zajištění finanční podpory.
