Bělorusko zřejmě zahájí jednání o bezvízovém styku s EU
Publikováno: 13.1.2015 , Autor: Zuzana Moravcová, kancelář Brusel
Bělorusko dostane možnost učinit první krok k bezvízovému styku s EU, pokud propustí politické vězně do květnového summitu Východního partnerství, připustili vysocí úředníci za lotyšské předsednictví v EU.
Podle Edgarse Rinkevicse, lotyšského ministra zahraničních věcí, se objevily nové skutečnosti, ve vztahu k Bělorusku, a tudíž je výhledově možné, že budou zahájeny rozhovory o bezvízovém styku s EU.
Jednalo by se o průlom ve vztazích Běloruska a EU, které jsou jinak na bodu mrazu vzhledem k autoritářskému režimu prezidenta Alexandra Lukashenka, který věznil desítky disidentů po tom, co byl v roce 2010 znovuzvolený prezidentem ve zmanipulovaných volbách.
Rinkevics, jehož země sousedí s Běloruskem, připouští, že zahájení těchto rozhovorů by také znamenalo „zabývat se občanskými svobodami.“
Nicméně podle Andrejse Pildegovicse, státního tajemníka lotyšského ministerstva zahraničních věcí, je propuštění zbývajících politických vězňů klíčem ke kladnému rozhodnutí.
„Naše stanovisko k propuštění politických vězňů nezměníme. Musí být propuštěni, stále jsou ještě tři za mřížemi. Pokračujeme v tlaku na Bělorusko, aby byli propuštěni, stejný tlak vyvíjíme i v případě zacházení s menšinami,“ řekl Pildegovics v pátek 9. ledna v Rize.
20 let nulového pokroku
Dodává, že s nadcházejícími prezidentskými volbami, které by se měly konat v Bělorusku na podzim, bude pro Lukashenka velmi důležité, dovolit účast i protikandidátům a ve volbách respektovat mezinárodní standardy.
„Doufejme, že v květnu zaznamenáme nějaký pokrok. Na úrovni vztahů EU a Běloruska nezaznamenáváme již 20 let žádný – je to horší než hibernace,“ říká Pildegovics.
Rovněž poznamenal, že od doby, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, Bělorusko usiluje o zlepšení bilaterálních vztahů s EU, obzvlášť pokud se jedná o ekonomickou spolupráci.
„Pokud ale začneme v tomto ohledu něco podnikat, rádi bychom viděli stejnou tendenci z jejich strany ohledně lidských práv,“ dodává.
Juris Poikans, lotyšský diplomat odpovědný za politiku Východního partnerství EU se ohledně vztahů s bývalými sovětskými republikami, mezi které patří i Bělorusko, řekl euobserver.com, že jedním z velkých problémů k umožnění bezvízového styku je, zda zařadit držitele diplomatických pasů v první etapě uvolňování vízové politiky.
„Chtějí mít stejný formát jako Ázerbájdžán nebo Arménie, které již rozhovory zahájily. Jenže v případě Běloruska, bychom museli změnit mandát, protože v současné době nezahrnuje držitele diplomatických pasů,“ doplňuje Poikans.
Dále připomíná, že v porovnání se situací před dvěma lety, kdy EU předsedala Litva, která se též snažila o znovunavázání vztahu s Běloruskem „nynější kontakt mezi EU a Běloruskem, se zdá být mnohem intenzivnější.“
„Bělorusko chce být zastoupeno na Summitu v Rize na nejvyšší možné úrovni,“ říká Poinkas poukazující na možnou přítomnost Lukashenka, který je na černé listině EU.
Bělorusko cítí v posledních měsících tlak díky kolapsu ruské ekonomiky, vyvolaného sankcemi ze strany EU a padajícím cenám ropy.
Minulý týden Běloruská centrální banka snížila hodnotu běloruského rublu zhruba o sedm procent v porovnání k americkému dolaru. V roce 2014 to bylo dokonce o dvacet procent.
Bělorusko rovněž zavedlo kapitálové kontroly a dodalo, že všechen export do Ruska – především nákladní auta a průmyslové stroje – by měl být prováděn v eurech nebo dolarech.
I když je v celní unii s Ruskem a Kazachstánem, Bělorusko minulý podzim obcházelo ruský zákaz dovozu mléčných výrobků a masa z EU tím, že re-exportovalo lotyšské, polské a litevské produkty do Ruska pod běloruskými štítky.
V prosinci Moskva tyto praktiky odhalila a zakázala veškerý běloruský dovoz jídla, z Minsku se ihned ozvaly rozhořčené reakce.
Lukashenko také na konci prosince zbavil funkce předsedu vlády, guvernéra centrální banky a přední ministry, protože nedodrželi slovo, že Bělorusko ochrání před neúspěchy ruské ekonomiky.
Polské karty
Bohužel došlo ke kroku zpět ohledně práv menšin.
Lukashenskova vláda nedávno schválila změny v zákonech, které zakazují místním úředníkům zažádat anebo využívat Polskou kartu – doklad vydaný Polským ministerstvem zahraničí pro lidi polského původu, kteří žijí v bývalých sovětských republikách, ale nemohou získat dvojí občanství.
Polská karta dovoluje svému držiteli obdržet víza a pracovní povolení v Polsku. Běloruští členové parlamentu, pracovníci ve veřejné sféře, vojáci a záchranáři mají rovněž zákaz o tuto kartu zažádat, a pokud už ji mají, jsou povinni ji vrátit.
Podle Polské tiskové agentury PAP až do 15. května 2014 obdržel polský konzulát okolo 140 000 žádostí o Polskou kartu a přibližně 110 000 jich bylo vydáno.
Většina z nich byla vydána v Bělorusku (63 000), na Ukrajině (60 000) a 7 500 v pobaltských státech.
Originál článku: euobserver.com/beyond-brussels/127158
