Pavel Poc: Členské státy musí disponovat pravomocí omezit či zakázat GMO
Publikováno: 4.12.2014 , Autor: kancelář Brusel
Příslušná legislativa byla Komisí navržena již před čtyřmi lety, v roce 2011 k ní poté v prvním čtení Evropský parlament přijal své stanovisko. V mezidobí se ovšem věc zasekla na úrovni Rady. Během nynějšího italského předsednictví se návrh nařízení vrací na program EP v rámci druhého čtení. 28 ministrů pro životní prostředí přijalo v červenci postoj Rady, který se týkal omezení či zákazu pěstování geneticky modifikovaných plodin (GMO) na území členských států.
Pavel Poc, místopředseda Výboru pro životní prostředí a veřejné zdraví, k návrhu říká: „Věřím, že tento legislativní návrh projde bez větších potíží. Návrh jsme v Parlamentu projednali už někdy před třemi lety, ale do letoška ho z nepochopitelných důvodů členské státy blokovaly. Až řeckému předsednictví se podařilo prolomit ledy. Rád bych, aby členské státy mohly samy rozhodovat, zda GMO na svém území chtějí či nechtějí pěstovat a zdůvodnit to i jinými než vědeckými důvody. Nechápu, co na tom členským státům trvalo tři roky.“
V Evropě se veřejné mínění rostoucí měrou obrací proti GMO a zejména jejich přítomnosti v potravinách. Ve zvláštním průzkumu Eurobarometru z prosince 2010 zaměřeném na výživu, vyjádřilo pouze 21 % obyvatel svůj souhlas (oproti 58 % nesouhlasných odpovědí) s tvrzením, že „geneticky modifikované potraviny jsou pro příští generace bezpečné“.
Návrh se týká výlučně pěstování GMO na otevřeném poli za účelem sklizně či výzkumu. Nevztahuje se na dovoz geneticky modifikovaných organismů, které mají sloužit jako krmivo pro hospodářská zvířata. V červenci se ale k věci vyjádřil i nastupující předseda Evropské komise Jean-Claud Juncker: „Hodlám přezkoumat právní předpisy, jež se týkají povolování geneticky modifikovaných organismů. Nepovažuji za normální, že Komise má podle stávajících pravidel povinnost povolit dovoz a zpracovávání nových organismů, i když s tím jasná většina členských států nesouhlasí.“
Hlavním cílem Evropského parlamentu je poskytnout širší prostor a větší právní jistotu členským státům, které chtějí zakázat na celém svém území či jeho části pěstování GMO, které bylo povoleno na unijní úrovni. Členský stát má podle návrhu Rady postupovat nejprve podle tzv. první fáze a výslovně požádat podnik usilující o uvedení GMO na trh v EU, aby se tato žádost nevztahovala na jeho státní území. Teprve poté Rada navrhuje tzv. druhou fázi v podobě samostatného rozhodnutí členského státu o zákazu či omezení GMO na základě „vážných důvodů“ plynoucích ze snahy o ochranu životního prostředí.
K tomu Pavel Poc uvádí: „Chceme, aby se samy členské státy mohly rozhodnout, jestli první fázi podstoupí či ne, nebo budou postupovat rovnou podle pravidel fáze druhé a samy GMO omezí či zakážou. Pro mě je nepředstavitelné, aby suverénní stát musel chodit s prosíkem za nadnárodním agrochemickým koncernem, aby něco nepěstoval na jeho území. Rozhodně jsem proti tomu, aby první fáze podmiňovala tu druhou.“
Italské předsednictví chce dosáhnout dohody ve druhém čtení ještě před začátkem prosince.
Tiskovou zprávu naleznete zde.
