Závěrečná konference dAIR
Publikováno: 22.10.2014 , Autor: kancelář Brusel, Hana Jirmásková
V pondělí 13. 10. 2014 se v Bruselu konala závěrečná konference projektu dAIR. Jedná se o projekt financovaný EU, jehož cílem je snížení CO2 emisí v okolí letišť. Je do něj zapojeno 10 zemí Evropy včetně České republiky. Toto závěrečné setkání bylo rozděleno do 3 částí.
Úvodního slova se ujal prezident ARC - Sdružení evropských letištních regionů Sergi Alegre, který zdůraznil, že tento projekt se především snaží se přispět ke zlepšení kvality našeho života. Velmi důležité je, aby si účastníci mezi sebou vyměňovali zkušenosti, nové poznatky a znalosti.
Následovala první část, ve které se představili převážně mluvčí celého projektu a jeho sponzoři. Jako první se v této části ujal slova Akos Szabo, projektant Interreg IVC, který představil program Interreg IVC a jeho klíčové cíle a výsledky. Program probíhal od roku 2006 do roku 2013, dále pokračuje pod názvem Interreg Europe. V minulém období obsahoval 204 projektů s rozpočtem 302 milionů euro. Má 14 partnerů v 11 státech. V červnu 2013 bylo do programu zapojeno 90 % NUTS 2 regionů (Nomenklatura územních statistických jednotek) s 6188 zaměstnanci. Szabo vyzdvihl meziregionální spolupráci, která spočívá ve výměně zkušeností, monitorování implementace akčních plánů a vytváření místních skupin. Výzvy k projektům na období 2020 probíhají do začátku roku 2015.
Následovali zástupci Eurotran Conseil Dan Wolff a Daniela Florea, kteří představili možnosti pro snížení CO2 využívané na jednotlivých letištích. Ve Švédsku využívají eco-taxi a elektrická vozidla. Díky tomu ušetřili na letišti 12 000 tun CO2 a v celé oblasti okolo letiště 44 000 tun CO2. V Barceloně a Paříži jezdí tzv. Bus on demand, které fungují na objednávku přes webové stránky. Podařilo se ušetřit 10 000 tun CO2. Na letišti v Bologni využívají velmi účinný systém Express busů, díky kterému se v roce 2013 ušetřilo 9 000 tun CO2. Jedná se o kyvadlovou dopravu k terminálu, která je provozována elektrickými autobusy a díky tomu se ušetří více jak 750 tun paliva. Na Maltě mají na střeše letiště nainstalované solární panely. Dalším uvedeným příkladem byly zásobníky vody Aquifer, které čerpají vodu z podzemí. V létě fungují jako chlazení, v zimě jako topení. Také úsporné osvětlení v garážích šetří energii. Na jednom parkovacím poschodí se ušetřilo 60 tun CO2 za rok, v Praze dokonce až 270 tun CO2 ročně.
Zástupce italské provincie Bologna Alessandro Delpiano, nejprve zmínil, že letiště je velmi důležité pro Itálii, protože se nachází mezi severem a jihem země. Od roku 2008 pro celý region okolo letiště platí nová politika. Jedná se o projekt zeleného pásu na severním okraji letiště.
Achim Lohse, projektový manažer pro plánování, dopravu a zásobování z kanceláře pro ekonomický rozvoj Lipska představil aktivity snažící se o snížení emisí na místním letišti. V Lipsku zavedli elektrické dobíjecí stanice spočívající ve sdílení elektromobilů ve spolupráci s BMW, která vytvořila iSérii vozů a elektromobilní taxi. Pro zaměstnance letiště zavedli slevu na veřejnou dopravu, tzv. job ticket sloužící jako pozitivní motivace pro odložení auta a zvolení ekologičtější formy dopravy do práce.
Helene Karlqvist, environmentální kontrolorka společnosti Swedavia na letišti Arlanda, hovořila o opatřeních a budoucích cílech letiště. Zavedli zde vozidla poháněná hybridním nebo elektrickým motorem či jezdících na plyn. Nastavili také prioritní systém pro ekologické taxi. Do roku 2020 mají v plánu snížit počet emisí na nulu, ovšem momentálně svůj plán neplní.
V druhé části bylo pojednáno o politických doporučeních a opatřeních pro snížení emisí na letišti. Prvním řečníkem byl Morgan Foulkes, ředitel politiky ACI Europe (Mezinárodní rada letišť), která má za úkol mimo jiné pobídnout a vést letiště ke snižování emisí. Představil několik stupňů k cestě za nulovou ekologickou stopou, 1. fáze spočívá v mapování současného stavu, ve 2. fázi je vyvíjen plán na snížení emisí, ve 3. fázi dochází k optimalizaci a zúžení pole působnosti pro ekologickou stopu a v poslední 4. fázi je dosaženo nulových emisí. V Evropě byl tento plán zaveden v roce 2009, v roce 2011 se přidala Asie a Tichomořské státy, v roce 2013 Afrika a 2014 Severní Amerika. Foulkes uvedl několik příkladů letišť s optimalizovanou ekologickou stopou, např. Ženeva instalovala 1200 m2 solárních panelů.
Fredrik Jaresved, který zastupoval Torgorg Chetkovich ze Swedavie, představil tuto organizaci, která vlastní a spravuje 9 švédských letišť včetně Stockholmského. Pro Swedavii je ústředním bodem klient. I přes nárůst cestujících, nesmí mít dle podmínky vlády letiště vyšší emise než v roce 1990. To se daří plnit, v roce 1990 byly emise 342 000 tun CO2 při 14, 9 milionech pasažérů, v roce 2013 to bylo 308 000 tun CO2 a 20 milionů cestujících.
Následovala řeč zástupce letiště Eindhoven Joosta Meijse. Na toto letiště létá mnoho mezinárodních aerolinií např: Transavia, Ryanair a WizzAir. Ročně přepraví 4 milliony pasažérů a jejich počet stále roste. Letiště je přístupno dvěma vstupními a dvěma výstupními cestami. Veřejnou dopravou se z letiště do centra města dopravuje pouze 24 % cestujících. Jako první letiště v zemích Beneluxu získalo certifikát Airport Carbon Accreditation nejvyššího stupně a uděluje jej ACI.
Laurence Rouil je vedoucí environmentálního plánování v INERIS (Francouzský národní ústav pro životní prostředí v průmyslu a ohrožení) a na konferenci nastínila plán na redukci znečištění vzduchu na 12 francouzských letištích.
Nazareno Ventola, zástupce letiště Bologna vzdáleného od centra města šest kilometrů. Mluvil o autobusech spojujících letiště a centrum, autobusy jezdí každých 15 minut a cesta trvá 30 minut. Lepší propojení by do roku 2020 měla zajistit dálnice.
Poslední část konference pojednávala o doporučeních.
Prvním řečníkem byl Miloš Petera, hejtman Středočeského kraje, který hovořil o nutnosti snížit emise v kraji, který je logistickým centrem České republiky a o nutnosti zlepšení hromadné dopravy.
Sergi Alegre Calero, místopředseda města El Prat a prezident regionální letištní rady hovořil o nutnosti nové autobusové linky na nový terminál letiště El Prat, na kterou bohužel není dostatek financí. Také představil stojany s jízdními řády, které po zvolení směru informují o reálné době čekání a pracují na solární pohon. Tento systém má vynikající výsledky.
Svend Leirvaag z IT skupiny Amadeus hovořil o systému, který propojuje aerolinky s letišti.
Jean-Olivier Ehkirch a Delphine Piquemal-Lenglet z francouzské soukromé dopravní skupiny Keolis, která má 54 000 zaměstnanců a ve Francii je lídrem ve veřejné dopravě, představili koncept Filéo. Filéo je autobusová doprava na letiště se speciálním rezervačním systémem, který funguje nonstop a umožňuje cestujícím rezervovat si svou cestu předem a autobusu nezajíždět na zastávky, které nejsou nikým rezervovány. Díky nepřetržitému provozu s ním mohou jezdit i zaměstnanci letiště, kteří by jinak museli použít auto.
Posledním řečníkem byla ředitelka Global Air Rail Alliance, Milda Manomaytite. Ve Velké Británii 65% pracovníků letiště Gatwick jezdí do práce autem, 12 % využívá autobus a pouze 11% jezdí vlakem. Polovina procovníků letiště Heathrow jezdí do práce autem, 25 % využívá autobus a 11 % jezdí vlakem. Celkem pracuje na letištích ve Velké Británii 670 000 lidí.
