Vynořující se donoři v oblasti zemědělství v zemích ACP (Afrika – Karibik – Pacifik)
Publikováno: 2.11.2015 , Autor: Aneta Holečková
Dne 27. října se uskutečnilo na Sekretariátu zemí ACP již 34. bruselské setkání v rámci rozvojových témat, tentokrát bylo zaměřeno na zemědělství. Generální tajemník sekretariátu Patrick I. Gomes ve své úvodní řeči zmínil, že rozvojová spolupráce mezi Severem a Jihem a tzv. trojstranná participace funguje již 50 let. Za tu dobu mezinárodní společenství získalo mnoho znalostí a sdílelo mnoho podob dobré praxe. Rozvojová spolupráce se ale neustále vyvíjí a je dynamická. Transformace, která probíhá v oblasti zemědělství, je podporována Africkou rozvojovou bankou a její součástí by mělo být zejména vymýcení chudoby v zemědělském sektoru v rurálních oblastech.
J-C. Dalladier z francouzské organizace CIRAD (zabývající se výzkumem v zemědělství a mezinárodní rozvojovou spoluprácí v oblasti udržitelného rozvoje tropických a středomořských regionů) uvedl, že se v rozvojové spolupráci již 30 let angažuje Brazílie a 10 let Čína v rámci spolupráce univerzit, výzkumu, aplikace informačních technologií, zpracovávání statistik, atd. Tato spolupráce je mnohými označována jako kontroverzní, protože mnoho Brazilců a Číňanů žije ve svých zemích pod hranicí chudoby. Podle Dalladiera je důležité pochopit motivace těchto aktérů.
Spolupráce mezi Brazílií a Afrikou probíhá na základě předpokladu stejných klimatických podmínek a výzev udržitelného zemědělství a klimatických změn. Výzkum, inovace, vědecká a technická spolupráce probíhá pak v rámci přibližně 50 projektů, zaměřených na různé oblasti produkce zemědělských plodin (například rýže či bavlna).
Narůstající čínská pomoc rozvojovým zemím byla prezentována na spolupráci s Pacifikem. Čína poskytuje půjčky, ale zemědělství není hlavní oblastí pomoci. Do trojstranné spolupráce v Pacifiku se s Čínou zapojují Spojené státy, Velká Británie, Japonsko, Austrálie a Nový Zéland a také organizace v rámci OSN. Jako hlavní motivaci čínské pomoci D. Zhang zmínil vzájemné vyměňování znalostí, vytváření celosvětové reputace a uspokojování potřeb příjemců pomoci. J. Rubel dodal, že situace bychom měli vidět i z čínské perspektivy, kde žije mnoho lidí a zemědělská produkce je velmi nestabilní, proto Čína hledá další možnosti spolupráce, aby se vyhnula i případným fluktuacím na trhu komodit. Navíc Čína má strach z kritiky za skupování půdy, proto je bankám zakázáno půjčovat peníze na koupi půdy v Africe.
J. Rubel poukázal na další nedostatky v otázce fragmentace pomoci a překonání nedůvěry vůči výzkumům, které jsou porézní. Co se týče místních znalostí, je důležité je více zahrnout v oblasti zemědělství. E. Schaitza z brazilské neziskové organizace reagoval tím, že zdůraznil důležitost překonávání převládajícího stereotypního vnímání zemědělství a místní znalosti. Naopak poukázal na to, že místní znalosti jsou využity a zapojovány do nových technologií a inovativních řešení.
Na základě prezentací konkrétních projektů pak byly shrnuty důležité připomínky. Propojení sociální ochrany, zemědělství a udržitelnosti je možné dokázat pomocí vytvářením a prohlubováním sítí mezi producenty a trhem. Vynořující donoři by se měli vyvarovat chyb, které dělaly vyspělé země během implementace svých rozvojových programů. Kriticky pak bylo nahlíženo na upřednostňování psaní zpráv spíš než na samostatnou aktivitu, protože zemědělství je vystaveno velké výzvě uživit planetu, jejíž počet obyvatel neustále roste, při zachování nenarušeného životního prostředí.
