Seminář na téma: Jak z krize v eurozóně
Publikováno: 11.5.2015 , Autor: Radek Gábler, kancelář Brusel
Dne 22. 4. 2015 proběhla v budově Evropského parlamentu debata o současné krizi v eurozóně. Tuto debatu pořádala Evropská konzervativní a reformní skupina (ECR) zastoupená europoslancem a moderátorem debaty profesorem Joachimem Starbatty.
Úvodní slovo si vzal hostitel, německý europoslanec Joachim Starbatty (ECR), který uvedl, že eurozóna čelí v současné době jedné z největších výzev od svého založení. „Situace se změnila a bohaté státy už nechtějí dále pouze platit za chudší státy a dotovat jejich přežití. Velkou výzvou je pro nás hlavně řešení řecké otázky. Ze svého pohledu mohu říci, že pokud Řecko nezmění svůj nynější přístup, tak by mu mohla být ukázána červená karta a bylo by nuceno opustit eurozónu,“ prohlásil Starbatty.
S prvním příspěvkem vystoupil Alberto Bagnai, profesor politické ekonomie z Univerzity v Pescaře (Itálie), který představil italskou perspektivu v eurozóně. Bagnai uvedl, že italští občané nehodnotí Evropskou měnovou unii příliš pozitivně a je zde výrazný konflikt mezi chudším jihem země a prosperujícím severem. Problémem je nekonzistentnost eura a malá fiskální odpovědnost jednotlivých států. „V normálním případě by se řecká měna oslabila a bylo to zdravé chování trhu. Nyní ovšem problémy Řecka zasahují celou eurozónu a ovlivňují např. i Finsko na druhé straně Evropy. Trh nemůže fungovat, pokud všechny subjekty neponesou zodpovědnost za své rozhodnutí. EU se v otázce jednoty nikdy nemůže dostat na úroveň USA, protože naším problém je, že jsme Evropané, ale necítíme se tak. Pro přežití eura zde musí být jednotná a centralizovaná moc.“
Na slova profesora Bagnaie navázala profesorka mezinárodní ekonomie Brigitte Granville, která zde hodnotila francouzský pohled. Granville uvedla, že Francie si přeje zachování eura a vidí v něm svoji budoucnost. Nesmí se ovšem chovat jako „too big to fail“ a musí se více zaměřit na svoji fiskální politiku a být více zodpovědná. Protože v případě problémů a odchodu Francie by pravděpodobně padlo i euro. Další možnosti budoucího směřování eurozóny představil nizozemský europoslanec Peter van Dalen. Ten nastínil několik možných scénářů pro směřování eurozóny, jako větší ekonomickou integraci eurozóny, odchod Řecka, odchod zemí nedodržujících fiskální pravidla, rozdělení na severní a jižní euro (podle států) nebo úplný rozpad eurozóny.
Posledním vystupujícím řečníkem byl bývalý eurokomisař zodpovědný za vnitřní trh, daně a cla Frits Bolkestein. „Monetární unie je založená na předpokladu, že jedna velikost sedí všem zúčastněným státům a byla založena politiky a nikoli ekonomy. To jsou důvody nynějších problémů v eurozóně. Přežití eura je velmi důležité, protože bez něj by nebyl jednotný trh životaschopný a vlády by si nedůvěřovaly,“ uvedl Bolkestein.
