Užití strukturálních fondů EU pro zrušení nevyhovujících zařízení pro postižené osoby – porovnání slovenské a české zkušenosti
Publikováno: 6.10.2016 , Autor: Patrick Zamlar
Dne 27. září 2016 se v budově Evropského parlamentu konal seminář na téma užití strukturálních fondů EU pro zrušení stávajících nevyhovujících zařízení pro postižené osoby. Během něj se porovnávaly slovenské a české zkušenosti s danou problematikou.
Na začátku semináře zaznělo z úst přítomných přednášejících, že na Slovensku osoby s postižením nežijí v ideálních podmínkách, nýbrž v institucích a zařízeních, která je správně neintegrují do společnosti, ba naopak je ještě více vzdalují od běžného života.
Milan Šveřepa, výkonný ředitel Inclusion Europe mluvil o tom, že ČR využila strukturální fondy na rozvoj služeb pro osoby s postižením a Česká republika byla v těchto jednáních zastoupená ministerstvem práce a sociálních věcí.
Maria Machajdikova , programová manažerka z nadace SOCIA (Social reform foundation – nadace pro sociální reformy) hovořila o existenci Národního akčního plánu na Slovensku, který má sloužit k sociální ochraně dětí. Zapojit se má celkem 10 zařízení a financování programu jde z evropských strukturálních a investičních fondů.
Významná část evropských strukturálních fondů se využívá pro vývoj nových komunitních zařízení. Zároveň je však třeba kromě zakládání nových institucí „rodinného typu“ rozpustit ty staré, společensky izolované, avšak v tuto chvíli není nikdo, kdo by tak učinil, jelikož je stále málo strukturálních reforem. Tyto velké instituce nejsou pro postižené to pravé, nezačlení je do společenského a kulturního života, proto je potřeba je zabydlet v již zmiňovaných menších subjektech „rodinného typu“.
Se svou zkušeností se tak během semináře svěřila A. Olahová, která žila od svých tří let v jedné z institucí pro osoby s postižením a říkala, že v ní nebyly pěkné podmínky. Odešla z ní ve svých 38 letech do nového zařízení poskytnutého sdružením Slatinka, kde se učili vařit nebo žehlit. V tomto novém zařízení bydlela 4 roky, dnes bydlí v panelovém domě a chodí do práce v jedné firmě, kde dělá adventní kalendáře, balí vánoční dárky apod.
Na závěr bylo řečeno, že by se měli co nejvíce podpořit rodiče a děti v tom, aby přešli do zařízení nového typu. Je potřeba, aby nežili ve strachu, co s nimi bude, když půjdou do tohoto nového typu instituce, ale naopak aby se jim ukázalo, že je to ta správná cesta.
Helga Stevens, belgická europoslankyně, na závěr sdělila, že ČR a SR jsou příkladem pro Belgii v přístupu k této problematice, kdy se snaží zlepšit situaci postižených osob.
