The HOPE konference
Publikováno: 7.3.2014 , Autor: kancelář Brusel, Bc.Iva Hladíková
Ve dnech 3. a 4. března se v Bruselu konala HOPE konference. HOPE (překl. naděje) je heslem celé akce a znamená Healthy Oceans – Productive Ecosystems.
Na konferenci dorazila řada licí pracujících v oblasti zlepšení kvality evropského mořského prostředí, jakož i spousta novinářů a další veřejnost. Pro zájemce bylo k dispozici i živé vysílání, které bylo současně přenášeno z jednacího sálu.
Tato konference umožnila projednat pokroky, ale také přetrvávající problémy, které byly dosaženy od přijetí rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí, jež byla přijata před 5 lety.
V úvodu konference vystoupil Janez Potočnik, komisař zodpovědný za životní prostředí. Potočnik ve svém projevu zdůraznil rostoucí tlak na naše oceány a potřebu lepší a koordinovanější spolupráce v celé řadě oblastí, a to od nadměrného rybolovu přes ochranu biodiverzity až k odpadkům v moři či znečištění živinami.
Dalším řečníkem byl Klaus Töpfer, bývalý výkonný ředitel Programu OSN pro životní prostředí, který vyzdvihl potřebu modré ekonomiky a udržitelné využívání oceánů. „Je skvělé, že máme HOPE, ovšem HOPE potřebuje činy, ne jen prázdná slova,“ řekl Töpfer.
Hans Bruyninck, výkonný ředitel Evropské agentury pro životní prostředí, informoval o zásadní roli moří a oceánů v celosvětovém měřítku. Upozornil na hromadící se skládky odpadků v oceánech a jejich následný výskyt v těle ryb.
V průběhu konference bylo sděleno několik zajímavých faktů týkajících se současného stavu Evropského mořského prostředí. Např. přes 88 % mořských druhů ve Středozemním a Černém moři trpí nadměrným rybolovem. Odpadky v moři mají vliv na biodiverzitu v moři, zejména pak na mořské želvy, velryby a delfíny. Podvodní hluk, který je způsoben lidskými aktivitami se od pol. 20. století výrazně zvýšil a má velmi negativní vliv na mořské savce, ryby a dokonce i na měkkýše, což se projevuje v jejich chování a dochází k jejich fyziologickým změnám.
S kritickým projevem vystoupila Ann Dom, zástupkyně ředitele organizace Seas At Risk, podle níž existuje velká mezera mezi slovy a činy. „Ztratili jsme vizi zdravého ekosystému. Státy by měly společně pracovat na zlepšení situace. Všichni si přece přejeme zdravější a čistší moře. Doufám, že tato konference povede ke změně,“ dodala Dom.
Tony Long, ředitel European Policy Office, ve své prezentaci kladl důraz na větší spolupráci. Mezi klíčové body úspěchu, dle jeho slov, patří: dobré vedení, integrace, propracovaný management ekosystému, spolupráce na regionální úrovni, ale také transparentní přístup všech zúčastněných osob a samozřejmě zodpovědnost.
Evropská moře pokrývají 11 220 000 km2, jsou tedy větší než evropská pevnina. Celkem 23 z 28 členských států má přímý přístup k moři. V roce 2011, 41 % Evropské populace (206 milionů lidí) žilo v 378 evropských regionech na pobřeží. Nejen z těchto informací je zřejmé, že moře a oceány ovlivňují každodenní život Evropanů. Je tedy na Unii, resp. na členských státech, aby přijala taková opatření, která by vedla k zdravějším a čistším mořím.
