Společně pro příští generace: výzkum a inovace v péči o zdraví matek a novorozenců
Publikováno: 10.12.2015 , Autor: Aneta Holečková
Dne 8. prosince se uskutečnila konference, která se zaměřila na využití výsledků výzkumů a inovací v oblasti péče o zdraví matek a novorozenců.
Úvodního slova se ujal Carlos Moedas, eurokomisař pro výzkum, vědu a inovace. Vyjádřil znepokojení v souvislosti se zdravotními riziky, která hrozí ženám v době těhotenství a při porodu. Celosvětově ve vyspělých zemích umírá 12 žen/1000 porodů, v rozvojových zemích se toto číslo pohybuje okolo 239 žen/1000 porodů. Vyšší počet umírajících žen je zapříčiněn jejich vyloučení ze systému zdravotní péče kvůli chudobě, náboženství, atd. V Evropě se zranitelnými stávají migrantky, jejichž průběh těhotenství a porodů má horší průběh (například v důsledku nedostatečné výživy).
V rámci výzkumu je důležité porozumět průběhu těhotenství, péči o matku a dítě, zejména pak péči o novorozené děti. Ke zlepšení situace v méně rozvinutých zemích napomáhá partnerství mezi evropskými zdravotními zařízeními a centry zdravotní péče v subsaharské Africe. Výzkum a inovace umožňují také lepší plnění Cílů udržitelného rozvoje stanovených Organizací spojených národů. Velká očekávání se vztahují k digitální sféře, která umožňuje stírat fyzické hranice. 2 miliony eur jsou investovány do diagnostik, příruček s pokyny a další nástrojů, od nichž se očekává silný dopad, zejména v oblasti bezpečnosti a kvalitní péče při porodech.
První dáma Keni, paní Kenyatta, ve svém příspěvku zmínila: „Je těžko přijatelné, aby tolik matek a novorozenců umíralo v 21. století.“ Na základě svých zkušeností uvedla, že zapojení místních komunit a jejich převzetí zodpovědnosti jsou důležité při hledání řešení, která jsou udržitelná. Kenyatta považuje za úspěšné využívání mobilního telefonu, protože mobilní síť pokrývá až 80 % území Keni. Projekt „Beyond zero“ je dalším příkladem úspěchu, jedná se o mobilní kliniku, která zabezpečuje péči zejména v nomádských oblastech.
Nkandu Luo, zambijská ministryně pro gender, mluvila o mnohých problémech spojených s péčí o matku a dítě. Mnoho úmrtí těhotných a matek nastává při jejich transportu do zdravotnického centra. Zásadním faktorem při řešení toho problému je podvýživa jak matek, tak novorozenců. Ta nese hlavní podíl na úmrtí nebo oslabení organismu nemocí. Luo uvedla, že výzkum by měl být založen na spolupráci mnoha výzkumníků a klíčových zainteresovaných osob a subjektů. Důležité poznatky přicházejí také z výzkumů sociálních determinant ovlivňující zdraví. Aby problémy mohly být řešeny efektivně, musí být výzkum propojen především s politikou.
Příklady inovací představili zástupci z organizací v Nepálu, Německu či Velké Británii. Zajímavý projekt představila Monique Clesca z Populačního fondu Organizace spojených národů v Nigeru. Inovace v Nigeru se týkala zavádění tzv. škol manželů. Jedná se o projekt, který má napomoci tomu, aby ženy dostaly lepší péči v oblasti výživy a v průběhu těhotenství a po porodu. Muži v komunitě se setkávají a identifikují problémy v souvislosti se zdravím jejich žen. Výsledkem těchto projektů je uvědomění si důležitosti návštěvy zdravotních center. Manželé poté dovolují ženám chodit do těchto center, doprovází je. Navíc v některých případech docházelo k tomu, že poté, kdy viděli muži stav zařízení, snažili se například renovovat či stavět latríny a zlepšovat prostředí samotných klinik. Tento inovativní přístup také znamenal rozšíření povědomí o péči o ženy mezi další obyvatele. Využíváním informací, které se muži naučili, a přinášení příkladů mezi další komunity je podle M. Clescy klíčové. Počet škol manželů se z několika málo původních rozrostl na číslo 1244 a M. Clesca mluví již o vytváření jakéhosi hnutí v rámci Nigeru.
Diskuze a panelisté se dále věnovali například investicím do zdravotní péče, podvyživením adolescentů, matek a dětí, kojení, výzkumu v rámci léčby a užívání léčiv, atd.
