Priority evropské politiky v rámci problematiky multimorbidity
Publikováno: 2.11.2015 , Autor: Kateřina Bendová
Dne 27. října 2015 proběhla konference s názvem „Priority evropské politiky v rámci problematiky multimorbidity“.
„Během posledního století došlo k ekonomickému rozvoji, ke zlepšení životního stylu, k pokroku v péči o zdraví, stejně tak v medicíně. Na druhou stranu se zvýšil výskyt více chorob u jednoho pacienta, jinak zvaný jako multimorbidita. Je odhadováno, že přibližně 50 milionů lidí v Evropě v současné době trpí více chorobami najednou, což výrazně ovlivňuje kvalitu života. Očekává se, že v roce 2020 bude čtvrtina Evropanů starších 60 let, zatímco multimorbidita se stane normou, spíše než výjimkou,“ vyjádřil se k problematice multimorbidity Vytenis Andriukaitis, evropský komisař pro zdraví a potravinovou bezpečnost.
Xavier Prats Monné, generální ředitel pro zdraví a potravinové bezpečnosti říká, že „Multimorbidita je dlouhé slovo, které skrývá dlouhé utrpení. Je třeba změnit přístup orientovaný na onemocnění na přístup orientovaný na pacienta, stejně jako je třeba přijmout opatření vedoucí k efektivní a účinné prevenci a léčbě.“
Účastníci konference se zaměřili na 5 oblastí. První oblast se soustředila na problémy současného systému. V této oblasti se účastníci shodli, že je těžké se orientovat v současném systému, který je zaměřený více na onemocnění než na pacienta. Dále byl zmíněn například nedostatek koordinace mezi zdravotnickou a sociální péčí, či nedostatek komunikace a přenosu informací o zdraví pacientů mezi zdravotnickými pracovníky.
Druhá oblast se zabývala tématem pozitivního dopadu intervencí v multimorbiditě pacientů. V rámci této problematiky se účastníci shodli, že intervence přinese lepší kvalitu výsledků i v životě, nejen lepší zdravotní výsledky, dále dojde ke zvýšení spokojenosti pacientů a jejich zahrnutí a zaměření se na práci s nimi, nikoliv pro ně.
Třetí oblast byla věnována tématu pozitivního dopadu intervencí do multimorbidity na systém zdravotní péče. Zde se účastníci shodli, že je třeba zmenšit měřítko používání zdrojů zdravotnického systému a zároveň zvýšit efektivitu používání zdrojů zdravotnického systému.
Čtvrtá část se věnuje překážkám, výzvám a mezerám v systému. Hlavními problémy v této oblasti jsou: nevhodné zdravotnické vzdělání pro přístup orientovaný na pacienty, omezená časová dostupnost zdravotnických pracovníků, absence standardizace ve využívání dat, které jsou pak velmi složitě srovnatelné a také i nedostatek vedení.
Pátá a zároveň poslední část se zaměřila na úspěšné prvky, které by měly představit způsob, jakým zkoumáme multimorbiditu. Zde účastnící zmínili jako problém přizpůsobování systému péče o pacienty s multimorbiditou, namísto přizpůsobování pacientů do zdravotnického systému, dále využívání „modelu péče o chronické pacienty“ jako výchozí bod či nastavování jasně definované zodpovědnosti.
