Politické výzvy a budoucnost Východního partnerství
Publikováno: 12.11.2014 , Autor: kancelář Brusel, Hana Jirmásková
Ve středu 5. 11. 2014 se v budově Evropského parlamentu konala konference v rámci Eastern Partnership Days .
Jako první vystoupil europoslanec Krysztof Hetman a na úvod zmínil důležité momenty, které se udály ve východní Evropě v nedávné době. Také nastínil, jaká by měla být budoucnost projektu Východního partnerství. Apeloval na fakt, že demokracie není řešením pro všechny a pro všechno, naši partneři musí především rozumět naším hodnotám a my bychom se měli snažit rozumět těm jejich. I přes odlišné kulturní zvyky v jednotlivých zemích je vše o domluvě a spolupráci mezi partnery.
Dalším řečníkem byl předseda Výboru regionů Michel Lebrun. Výbor pravidelně a pečlivě sleduje výsledky této politiky ve všech 6 členských zemích (v Arménii, Azerbajdžánu, Bělorusku, Gruzii, Moldavsku a na Ukrajině). Vztah mezi těmito zeměmi a EU se velmi rychle rozvíjí, nutné je respektovat princip subsidiarity. Souhlas o připojení Ukrajiny, Moldávie a Gruzie k EU měl odlišnou koncepci. Důležité však je respektovat ve všech zemích Listinu základních práv a svobod a volný pohyb osob, podporovat místní a teritoriální demokracii a fiskální decentralizaci. Právě decentralizace se stala jedním z nejdůležitějších bodů. Je potřeba také zajistit lepší přístup a využití fondů EU. Partneři využívají územní spolupráce a Politiky sousedství a vyměňují si osvědčené praktiky v této oblasti.
Polský velvyslanec Marek Prawda řekl, že je potřeba vytvořit síť vztahů, která bude sbližovat lidi dohromady. Východní partnerství je projekt, do kterého se Polsko připojilo před 10 lety a to hlavně z důvodu pocitu sounáležitosti, stejného způsobu myšlení a sdílení zkušeností s východními zeměmi. Hlavními výzvami jsou nyní nové dohody o přidružení, možnosti zlepšení a rozšíření Východního partnerství.
Velvyslanec Moldavska Eugen Caras zmínil, že za posledních 5 let bylo jeho zemí dosaženo mnoha cílů. Na začátku letošního roku měla tato země podepsat asociační dohodu s EU, avšak událo se tomu až v červnu, kdy byly podepsány další 2 asociační dohody a to s Ukrajinou a s Gruzií. Jedná se o velký milník pro Evropu. Tyto 3 země by se měly stát příkladem jak rozvíjet jejich demokratické systémy, podporovat lepší právní stát a lepší zacházení s investory pro další země. Moldavsko jako první země Východního partnerství splnila všechny podmínky pro bezvízový styk s Schenghenským prostorem. Obyvatelé této země mohou v Schenghenu pobývat bez víz až 6 měsíců. Velvyslanec také uvedl, že doufá, že se současná situace po volbách v Moldávii zlepší, stejně tak jako styk s Ruskem. Pro Moldávii je Rusko důležitým ekonomickým partnerem.
Jako poslední v této části vystoupil Arnoldas Pranckevičius, politický poradce pro vnější politikupředsedy Evropského parlamentu. Apeloval na nutnost podpory východním státům. 16. září 2014 byla podepsána asociační dohoda mezi EU a Ukrajinou, jejíž součástí je i dohoda o volném obchodu. V prosinci letošního roku by měly být podepsány stejné dohody ještě s Gruzií. Největšími přínosy pro tyto země je jejich celková modernizace, urychlení začlenění do EU a zjednodušení vízového styku.
V druhé části konference se jako první představil Adriano Martins, zástupce Východního partnerství a řekl, že nová Komise bude podporovat i do budoucna cíle a priority Východního partnerství. To není pouze politikou Evropské unie, ale musí být přizpůsobivé i ostatním státům. Flexibilita a kreativita jsou nejdůležitějšími body pro Ukrajinu. Východní partnerství je založeno na principech demokracie, tržní ekonomiky, sdílení principů, hodnot a rovnosti.
Výkonný ředitel Evropské nadace pro demokracii Jerzy Pomianowski zmínil, že demokracie může být nebezpečná. Putinistický režim ignoruje zájmy a hlas lidu a má své specifické hodnoty. Je proto potřeba nastavit jednoznačný rozhodovací proces. Nový koncept politického vládnutí přijal nové mechanismy a předpokládá přímou komunikaci s obyvateli států Východního partnerství.
Krzysztof Bobinski, zástupce Fóra občanské společnosti, vyzval k pomoci rozvoje a podpory společnosti Evropskou unií ve státech Východního partnerství. Azerbajdžán má nyní sice nezávislou společnost, ale je stále kontrolována vládou. Nutný je také rozvoj spolupráce mezi EU a členy Východního partnerství.
Dalším řečníkem byl Slawomir Sosnowski, maršál Lublinského vojvodství, který řekl, že je nutné se učit a zavádět osvědčené praktiky od regionů, které mají mnohaletou zkušenost ve východní spolupráci. Ještě předtím než se Polsko stalo členem EU, vstoupilo do této spolupráce. Snaží se podporovat Východní partnerství, zavádět nové nápady, ukázat jak fungují demokratické mechanismy na jejich lokální úrovni, spolupracovat s partnery na regionální úrovni a to v oblasti ekonomiky, politiky i kultury.
Zástupce města Lvov, Oleksander Kobzarev řekl, že jeho město potřebuje podporu Východního partnerství, jen díky svým polským partnerům za poslední roky udělali mnoho pokroků. Je třeba podporovat ekologické a kulturní projekty a protikorupční činnost. Uvedl, že vše začíná na národní úrovni.
Jako poslední vystoupila Kateryna Soliannik, zástupkyně ministerstva infrastruktury na Ukrajině, která uvedla, že je potřeba vybudovat síť spojení mezi zeměmi EU a zeměmi Východního partnerství. Hlavními výzvami je mezinárodní ekonomická spolupráce, jednotný logistický systém v dopravě a rozvoj asijsko-pacifické dopravy. Ukrajina potřebuje vybudovat železnici, silniční síť a přístavy. Je tedy nejdříve nutný přístup do fondů EU. Na Ukrajině leží 9 % evropských vodních cest, avšak nejsme schopni je plně využít, příkladem může být Dněpr. Dále je třeba zjednodušit kontroly na hranicích a zavést elektronickou dokumentaci pro kamiony. Na ukrajinsko-maďarských hranicích je zaveden nový speciální systém, který hraniční kontroly a nákladní dopravu zjednodušuje.
