Odolnost vůči přírodním katastrofám a reakce na ně v asijských zemích
Publikováno: 30.10.2015 , Autor: Aneta Holečková
Dne 22. října uspořádal Evropský institut pro asijská studia konferenci na téma přírodních katastrof na asijském kontinentu.
V rámci konference dostaly slovo jak neziskové organizace z konkrétních zemí, tak Kancelář pro koordinaci humanitárních záležitosti. Například Čínská nezisková organizace CISAR, vládní organizace zaměřená na přírodní katastrofy zejména v Číně, ale i v zahraničí. Konkrétně se Li Yigang vyjádřil k zemětřesení v roce 2015 v Nepálu, a jako zajímavost zmínil konstrukci tréninkové základny, kde tato organizace ve spolupráci se Švýcarskem, Singapurem, Japonskem, Nizozemském a dalšími neziskovými a partnery pracuje v týmu v prostředí, kde jsou simulovány různé přírodní katastrofy.
Jedním z diskutujících byl také Rene Nijenhus z Kanceláře pro koordinaci humanitárních záležitostí (OSN), který se věnoval zejména koordinaci humanitární pomoci. Na příkladu zemětřesení v Nepálu demonstroval, jak je náročné koordinovat pomoc a vyrovnat se s tlakem mezinárodního společenství, které se vzrůstající tendencí odpovídalo na tuto katastrofu. Poté položil otázku, zda celosvětová solidarita je vedena pouze motivací pomoci druhým nebo do jaké míry se jedná o snahu zviditelnění státu. Koordinace musí dále pokračovat i v rámci následné rekonstrukce státu a rozvojové pomoci, v Nepálu se jedná přibližně o 100 neziskových organizací. R. Nijenhus dále mluvil o nutnosti správného alokování peněz po katastrofě a jako reakci na situaci v Nepálu zdůraznil, že je žádoucí investovat do vlád, aby byly schopné pomoci koordinovat. Mezinárodní společenství by již nemělo hrát hlavní roli, ale zodpovědnost by měla být svěřena na národní úroveň.
Pákistánský ambasador M. A. Mahmood se věnoval tématu použití armády při reakci na přírodní katastrofy. Upozornil, že armádu lze využít pouze na záchranné akce (technika, lidská síla) a v některých případech je nutné věnovat pozornost politickým otázkám. Zmínil území Kašmíru, kde po zemětřesení zasahovali vojáci pod vlajkou NATO, nikoli armády samostatných států.
Program byl věnován i prevenci. Zástupce ze Světové nadace pro poradenství veřejnosti, R. D. P. P. Adiningrat, uvedl, že by problematika přírodních katastrof měla být oslovena přístupem, který by zahrnoval zapojení se mnoha zúčastněných stran. Součástí tohoto přístupu je vzdělávání a školení ve více institucích jako součást připravenosti na vzniklé katastrofy. Také připomněl, že by měl být do tohoto přístupu zahrnut i průmysl prostřednictvím tzv. sociální odpovědnosti podniků.
