konference: Vývoj demokracie od roku 1989: Zdroj inspirace pro Ukrajinu a Tunis?
Publikováno: 6.12.2014 , Autor: kancelář Brusel, Hana Jirmásková, Petra Rothová
Ve čtvrtek 13. listopadu se v Evropském parlamentu konala konference „Vývoj demokracie od roku 1989: Zdroj inspirace pro Ukrajinu a Tunis?“. Tuto konferenci pořádalo České centrum v Bruselu.
Jako první se řeči ujal Boris Tadić, bývalý prezident Srbska, který připomenul, že tento rok je tomu deset let od vstupu České republiky a dalších devíti zemí do EU. Hovořil o Gruzii, Moldávii a Ukrajině, zemích, které jsou různým způsobem a z různých důvodů okupovány cizími vojsky a ptal se, co s tím udělá NATO? Dále uvedl, že propojení USA a EU nebude úspěšné do té doby, než se vyřeší problém s Ruskem. EU nyní není připravena na rozšíření o další východní státy.
Konference byla rozdělena do 3 panelů.
První z nich se týkal České republiky a jejího vstupu do EU.
Panel uvedl europoslanec Pavel Svoboda, který se ve svém projevu věnoval Václavu Havlovi. Připomenul, že v roce 2009 měl v Bruselu projev k výročí 20 let od Sametové revoluce. Havel hovořil nejdříve všeobecně o Evropě, poté o unifikaci EU a následně o tom, že i když se cítí být Evropanem, je zároveň i Čechem a naopak. Označil Evropu za Homeland of our homelands.
Karel Kovanda mluvil o roli Německa v EU, jeho historii, která zahrnuje i války se svými sousedy v Evropě. Právě Evropská unie slouží jako most k překonání sporů a zajišťuje mír v Evropě. Za nejatraktivnější na EU pro její obyvatele označil možnosti mobilit a Erasmu pro studenty. Díky Schenghenskému prostoru a levným letenkám mají mladí větší možnost vycestování do zahraničí. Kritizoval český pocit výjimečnosti a zmiňoval naší geografickou polohu v centru Evropy.
Jan Macháček, český novinář a disident, upozornil na to, že konference je pořádána jen několik dní před 17. listopadem. Demokratickou tranzici střední Evropy označil za úspěšnou. Chválil Ústavní soud za jeho nezávislost, české soudnictví označil za politicky nezávislé. A vzpomínal na dřívější české vnímání EU, která byla pro Českou republiku symbolem západu a všeho, co se pod tím pro Čechy skrývalo.
Následovaly otázky a komentáře:
Připomenutí, že je tomu 20 let od ratifikace přístupové smlouvy ČR k EU.
Jakou máte zkušenost s rozdělením ČSSR? Jak to lze aplikovat na současnou situaci v Evropě?
Boris Tadić, první prezident Srbska, odpověděl, že jako prezident akceptoval rozdělení Srbska a Černé Hory. Ve státech s několika národními identitami může být toto velký problém.
Karel Kovanda odpověděl, že rozpad Československa byl mírumilovný, státy mezi sebou měly tuto hranici historicky vždy, národy jsou rozdělené, v ČR není žádná slovenská vesnice a naopak. Národy fungovaly bez vzájemných sporů a vášní.
Jan Macháček odpověděl, že rozdělení bylo úspěšné, protože bylo rychlé a odehrálo se krátce po revoluci, kdy se teprve formovala občanská společnost. Rozdělení se odehrálo bez referenda, rozhodli politici.
Je evropská identita v ČR silná? A co český euroskepticismus, je shora nebo zdola?
Jan Macháček odpověděl, že euroskepticismus pochází shora od politických autorit. Občané byli zvyklí prezidentovi naslouchat. Nyní jsme národem euroskeptiků i proto, že EU chybí vize.
Jak to, že je Ústavní soud nezávislý?
Jan Macháček: Havel začal s tradicí nezávislého soudnictví.
V ČR mají lidé krátkou paměť, nemělo by se reformovat školství tak, abychom nevnímali demokracii jako samozřejmost?
Následoval panel o Ukrajině.
Panel uvedla Kati Piri, europoslankyně, jejíž rodina pochází z Ukrajiny. Zdůraznila, že nesmíme připustit válku, důležitá je demokracie a vláda práva. V roce 2004 se na Ukrajině odehrála Oranžová revoluce a od té doby vstoupilo do politiky mnoho revolucionářů. Ukrajina je největší zemí Východního partnerství. EU podporuje Ukrajinu hlavně finančně.
Iryna Schvets z organizace OPORA mluvila o tom, že opravdová revoluce začala rezignací Janukoviče. Parlamentní volby, které se na Ukrajině konaly minulý měsíc, měly již tradičně vysokou účast, k volebním urnám i přes problémy v různých částech země dorazilo 52 % voličů. Ve volbách těsně zvítězila Lidová fronta, po ní následoval Blok Petra Porošenka, současného prezidenta Ukrajiny. V předvolebních kampaních se strany hlásily k EU. Lidová fronta měla jako hlavní téma reformy. Druhé místo Bloku Petra Porošenka si Iryna Schvets vysvětluje tím, že lidé nechtěli příliš silného prezidenta, proto svůj hlas rozmělnili.
Olga Kotsinruba z organizace OPORA hovořila o volební reformě, která posiluje parlament na úkor prezidenta. Kritizovala způsob sestavování volebních kandidátek a netransparentnost volebních kampaní, pouze dvě strany měly transparentní účet a ani jedna z nich se do parlamentu nedostala. Sankce za porušování volebního práva jsou nefunkční. Je potřeba reforma volebního systému.
Následovaly otázky a komentáře:
První komentář vyjadřoval respekt k občanské společnosti na Ukrajině kvůli volebním výsledkům, protože se do parlamentu nedostaly strany extrémní pravice.
Jak si vysvětlujete tak velké množství nezávislých kandidátů?
Kandidáti se nominovali sami, mají dobré vazby na společnost, proto nepotřebovali politickou stranu, která by je omezovala.
Třetí panel se věnoval Tunisku.
Jako první hovořil europoslanec Jordi Sebastià o Arabském jaru, vývoji voleb, posílení islamistického hnutí a o nové ústavě. Tuniská vláda čelí mnoha výzvám, jako je nezaměstnanost, potřeba reforem, zlepšení životních podmínek a problému libyjských uprchlíků.
Ahmed Driss, předseda centra Středomořských a mezinárodních studií, hovořil o snahách o spolupráci s EU, která je Tunisku tradičním partnerem. Vítězná strana nedávných voleb je těžko zařaditelná ve volebním spektru, čili je špatně čitelná i pro EU. Tunisko nepotřebuje být členem EU, má zájem o lepší a intenzivnější spolupráci, která začala již před mnoha lety.
Jako poslední vystoupil Abdeljelil Bedoui a zdůraznil, že velkým problémem Tuniska je bezpečnost. Hranice s Alžírskem je neustále okupována teroristy. Makroekonomická situace v Tunisku se stále zhoršuje, stejně tak kupní síla, nezaměstnanost a s tím spojená chudoba. Je potřeba dosáhnout nového konsensu a vytvořit novou ústavu.
