Konference: Maximalizování investic do optické infrastruktury v Evropě, obce a kraje jako klíčoví hráči v zavádění širokopásmového připojení.
Publikováno: 30.11.2014 , Autor: kancelář Brusel, Petra Rothová
Ve středu 19. listopadu se v Bruselu konala konference na téma Maximalizování investic do optické infrastruktury v Evropě, obce a kraje jako klíčoví hráči v zavádění širokopásmového připojení.
Úvodního slova se ujala Ulla Hamilton, členka SALAR (Švédská asociace lokálních orgánů a regionů), která hovořila o švédském modelu optické infrastruktury připojení jako úkolu státních orgánů stejně jako o zajištění infrastruktury silnic a dálnic a to co nejkvalitněji a za co nejnižší cenu. Největší investice ve Švédsku jsou z obcí. Pět z deseti domácností má přístup k vysokorychlostnímu internetu (100 Mbps). Chytré informační a komunikační technologie (ICT), mohou zlepšit služby pro veřejnost. Vlastnění ICT infrastruktury městem zajišťuje rychlé a levné připojení občanům a férovou soutěž pro podnikatele. Členské státy jsou na různých úrovních, co se připojení k internetu týče, ve většině zemí EU je vysokorychlostní internet očekáván jako běžný standard v budoucnu. Ulla Hamilton uvítala podporu Evropské komise.
Jako další hovořil zástupce Evropské komise Hervé Dupuy, představil Digitální agendu pro Evropu (DAE) pro období 2010 – 2020. Cílem je zajistit 100% pokrytí území členských států EU internetem s minimální rychlostí 30 MBps do roku 2020. Mezi členskými státy jsou v pokrytí velké rozdíly, Česká republika má 40 % území pokryto vysokorychlostním připojením. Vizí je propojený kontinent a jediný digitální trh pro celou EU. Představil směrnici 2014/61/EC ke snižování nákladů. Hlavním nástrojem veřejného financování je Nástroj pro propojení Evropy (Connecting Europe Facility – CEF) a evropské strukturální a investiční fondy. Komise musí reagovat na nové složení eurokomisařů, dle Dupuye je jednotný digitální trh a digitální infrastruktura mezi prioritami Junckerovy komise. Eurokomisaři, kteří mají na starosti digitální odvětví, jsou Estonec Andrus Ansip, Němec Günther Oettinger a Fin Jyrki Katainen. Komise vydala také několik příruček a studií vztahujících se k této problematice – např. Guide to High – Speed Broadband Investment, State Aid Manual of Procedures a The broadband State aid rules explained .
Poté vystoupil Gunnar Hökmark, europoslanec a místopředseda Evropské lidové strany (EPP), který uvedl několik příkladů vlivu technologií na společnost - využívání webkamer ke kontaktu s rodinou, což se stalo běžnou součástí života mnoha lidí, diskuze o iPhonu 6 a následná hysterie s jeho nákupem ilustruje, jaký sliv mají nové technologie v této době. Hovořil o tom, že se vše vyvíjí, každá aplikace v mobilu je služba v reálném světě a každé použití takové aplikace je reálná ekonomická akce, z čehož vyplývá, že pomalejší internet brzdí ekonomiku. V regionech bez vysokorychlostního internetu je pomalejší ekonomický růst. Důležité pro budoucnost s kvalitním využitím digitálních technologií je zjednodušení byrokracie.
Následovala otázka:
Myslíte, že toto pochopení pro potřebu pokrytí vysokorychlostním internetem panuje i mezi ostatními europoslanci?
Skoro nikdo této problematice úplně nerozumí, ale na rychlý internet si nikdo nestěžuje. Služby dneška nejsou možné s včerejším připojením.
Crister Mattson z Acreo hned na začátku své prezentace upozornil, že vysokorychlostní internet není důležitý kvůli rychlému surfování občanů, ale kvůli ekonomickému růstu. Švédsko v současné době splňuje cíl pro rok 2020 a své připojení dále vylepšuje. Kvalita připojení ovlivňuje ekonomický růst i zaměstnanost.
