Konference o zemědělství a jeho vyhlídkách do budoucnosti
Publikováno: 3.12.2015 , Autor: Aneta Holečková
Evropská komise sezvala přibližně 400 účastníků, kteří měli během dvoudenní konference se zabývat tématem zemědělstvím a s ním souvisejícími globálními tématy, například potravinovou bezpečností či problémy životního prostředí.
První den konference (1. 12. 2015) byl věnován všeobecným perspektivám evropského a amerického zemědělství a globální výzvám, kterým musí tento sektor čelit. Bývalý eurokomisař pro zemědělství a rybolov Franz Fishler nastínil, jaké existují sociální, ekonomické a environmentální výzvy. Vyjádřil však jisté uspokojení, že se touto agendou zabývají i Cíle udržitelného rozvoje v rámci agendy zaměřené na vymýcení hladu, dosáhnutí potravinové bezpečnosti a zlepší výživy a prosazovaní udržitelného zemědělství. F. Fishler uvedl, že je nutné se ve výzkumu zaměřit na následující oblasti: udržitelnost a zvyšování bezpečnosti a kvality potravin; porozumění trhům s potravinami; zvýšit spravedlnost (prostřednictvím posílení role ženy, zaměření se na drobné zemědělce); snížit množství odpadu; zlepšit veřejné zdravím lepší výživou a spravovat půdu takovým způsobem, aby bylo využito jejích ekosystémových služeb.
F. Fishler doporučil ve výhledu zejména interdisciplinární výzkum, zapojení mnoha institucí, aby bylo problémům lépe porozuměno a závěry těchto výzkumů mohly být aplikovatelné do praktické podoby. Zdůraznil také roli inovací a spolupráci všech zainteresovaných subjektů a osob.
Na F. Fishlera navázal svým příspěvkem Vladimír Šucha, generální ředitel Společného výzkumného střediska Evropské komise. Uvedl, že v roce 2050 bude potřeba o 60 % více potravin než dnes. Zemědělství se bude zároveň potýkat s těmito problémy: klimatická změna, emise skleníkových plynů, dostupnost vody, znečištění půdy dusíkem a fosforem, kulturní hodnoty a chování. 95 % kalorií pochází z půdy, ačkoli půda tvoří jen jednu třetinu planety Země. V. Šucha vyjádřil znepokojení nad rychlostí degradace půdy v EU, která je přibližně 25 m2/s. Půda je také nerovnoměrně rozdělena, dochází k sílícímu tlaku ohledně využití vody, kdy je zemědělstvím dnes spotřebováváno asi 70 % vody a předpokládá se, že tato spotřeba vzroste na přibližně 81 % v roce 2050. V Africe dochází k degradaci půdy a tím i k intenzifikaci zemědělství, což způsobuje emigraci z těchto oblastí v důsledku nedostatku půdy a potravin. Navíc Asie a Blízký východ znamenávají od roku 2010 nárůst poptávky po potravinách a mase. Naopak v Evropské unii je potravinami plýtváno, potravinový odpad čítá 123 kilogramů na osobu za rok. V. Šucha také řekl, že produktivita v produkci klesá od roku 1990. Navíc dostatečný prostor není věnován inovacím. Ačkoli v Evropské unii vzniká mnoho publikací, je evidován velmi nízký počet patentů. Podle V. Šuchy zvyšování produktivity a využití technologií a inovací hraje klíčovou roli při vypořádání se s globálními výzvami.
J. Voegele ze Světové banky řekl, že nesmíme problémy podceňovat. Dodal, že peníze EU nejsou dobře utráceny, pokud jsou poskytovány ve formě dotací. Dochází tím k nadprodukci, ale farmáři bohužel neinvestují do zlepšování svých činností. Následující debaty se týkaly zejména nutnosti zapojení výzkumu a inovací a také výzvy ohledně klimatické změny.
Následující den se referující zaměřili na konkrétní sektory a jejich vyhlídky. O perspektivách sektoru produkce mléka přednášela Sophie Hélaine z Generálního ředitelství pro zemědělství a rurální rozvoj. Uvedla, že spotřeba mléka v následujících letech poroste, zejména pak v rozvojových zemích. Tato spotřeba bude pokryta zejména vlastní domácí nabídkou a předpokládá se, že pouze 7 % produkce bude určeno k obchodování. Hlavními exportéry budou zejména Nový Zéland a Spojené státy americké, zvýšený import se očekává do Afriky. Co se týče Evropské unie, předpokládá se, že 90 % produkce bude spotřebováno v rámci Evropské unie. Poroste spotřeba sýra v následujících 10 letech, na 1,3 kilogramu na osobu za rok. Spotřeba mléka poroste v důsledku zvyšující se poptávky pro další zpracování potravinářským průmyslem. Tento sektor bude čelit také překážkám z pohledu boje proti klimatické změně. Nárůst ve výrobě mléka se předpokládá například v Polsku či Dánsku, naopak pod průměrem bude výroba v České republice, Slovensku či v Nizozemí a pokles bude podle výhledu zaznamenávat v příštích letech například Finsko. S. Hélaine uvedla, že na základě nutných omezení emisí oxidu uhličitého bude docházet k nahrazování produkce mléka v některých zemích, kde je možné na daných zemědělských plochách nahradit mléčný skot jinou alternativní zemědělskou činností. Existují však oblasti, kde je produkce mléka jedinou možnou činností využití tamější půdy. V následné diskuzi zúčastnění uváděli, že je nutné informovat spotřebitele o hodnotě mléka a přizpůsobení tomu i jeho ceny. Dále se rozproudila debata ohledně spravedlivého rozdělení zátěže snižování emisí oxidu uhličitého mezi všechny sektory, které se na uvolňování těchto plynu podílejí.
O budoucím vývoji v produkci masa hovořil Benjamin Van Dooslaer z Generálního ředitelství pro zemědělství a rurální rozvoj. Předpokládaný nárůst se bude pohybovat přibližně kolem 1,4 % v spotřebě, která bude pokryta domácím trhem. Drůbež se stává důležitým zdrojem masa pro spotřebitele ze subsaharské Afriky a z Blízkého východu. V Evropě narůstala spotřeba masa mezi lety 1995 – 2007, ale v následujícím časovém období (2007 – 2013) docházelo k poklesu. Předpokládá se pomalý pokles, ačkoli byl v letech 2014 – 2015 zaznamenán opět nárůst. Spotřebitelé více konzumují drůbež a zároveň klesá konzumace vepřového a hovězího masa. Ceny vepřového masa se v posledních letech pohybovaly velmi nízko, ovšem vyhlídky naznačují, že dojde k navrácení na vyšší úroveň kolem roku 2017. Celkově v Evropské unii vzroste produkce drůbeží a vepřového masa, ale bude to především na základě externí poptávky. Velká část vyprodukovaného masa bude tedy vyvážena. Trendy pro jehněčí a kozí maso budou nadále stagnovat. Produkci hovězího masa ovlivní vývoj v oblasti produkce mléka, protože jedna třetina produkce hovězího pochází ze stád mléčného skotu.
Zemědělská činnost se tedy v následujících letech budu potýkat s mnohými výzvami a bude muset reagovat na požadavky spotřebitelů, vlád a také jiných sektorů. Je důležité porozumět komplexně celému sektoru, abychom mohli následně lépe odhalit možné souvislosti politiky nastolených zemědělských i jiných politik.
