Konference o spolupráci mezi EU a Japonskem
Publikováno: 19.11.2015 , Autor: Aneta Křičková
Konference, která proběhla dne 16. listopadu, byla rozdělena do několika částí. První z nich se zabývala vzájemnou spoluprací Japonska a Evropské unie v oblasti humanitární pomoci.
V této souvislosti byl zmíněn tzv. Sendajský rámec pro omezování důsledků katastrof pro období 2015–2030, který byl přijat v březnu 2015 během Světové konferenci pro omezování rizika katastrof (WCDRR) konané v Japonsku. Sendajský rámec zahrnuje konkrétní cíle zaměřené na snižování dopadů extrémních událostí a živelních pohrom. Hlavním cílem je výrazně snížit počet obětí na životech, poškození klíčové infrastruktury a ekonomické ztráty způsobené pohromami do roku 2030. Dalším cílem je například zvýšit počet zemí s národními i místními plány omezování rizika katastrof nebo posílit dostupnost systémů včasného varování. Hlavní posun oproti předchozímu rámci z Hyoga pro období 2005–2015 je důraz na předcházení pohromám a nikoliv tedy pouze odezva a vypořádání se s důsledky pohrom. V průběhu této části konference řada panelistů hovořila o možnostech prohloubení společné spolupráce v této oblasti v zemích třetího světa. Především však zdůraznili skutečnost, že EU i Japonsko mají nástroje, kterými by mohly významně přispět k realizaci cílů Sendajského rámce, zejména pokud jde o kapitolu VI věnované „Mezinárodní kooperaci a globálnímu partnerství“.
Další panel konference se věnoval právnímu řádu na mořích. Z velké části se hovořilo hlavně o prosazovaní mezinárodně uznaných mechanismech pro pokojné řešení nároků na sporná mořská území. Veškeré nároky by tak měly být hodnoceny na základě mezinárodního práva s tím cílem, aby se jednotliví aktéři zdrželi jednostranných akcí. Během této části konference se také některé příspěvky dotkly problému spojeného s územními nároky ve východní a jižní části čínského moře, dále také přezkoumání námořní bezpečnostní strategie EU, s čímž je i spojená činnost Mezinárodního tribunálu pro mořské právo.
Předposlední část konference se zabývala pokrokem dosaženým v jednáních o EPA/FTA a SPA. Od roku 2013 byla EU s Japonskem zapojena do formálních jednání o dohodě o strategickém partnerství a o dohodě o volném obchodu/hospodářském partnerství. Následně na summitu EU-Japonsko se představitelé EU a Japonska dohodly, že se pokusí „vyřešit přetrvávající rozdíly s cílem dosažení dohody zahrnující všechny klíčové otázky do konce roku 2015“. V rámci této konference tudíž došlo k posouzení učiněných pokroků, ale i také i cílů, které je ještě potřeba splnit. Zároveň také bylo upozorněno důsledky způsobené nesplněným těchto závazků. Jeden z příspěvků také analyzoval pokrok dosažený v paralelních jednáních o strategickém partnerství.
Závěrečný panel představil spolupráci EU a Japonska v oblasti průmyslu. Hlavní důraz byl kladen na zajištění toho, aby veřejný i soukromý sektor spolupracoval v rámci legislativního procesu na snížení regulačních nesrovnalosti a formulování společných pravidel nezbytných pro budoucí spolupráci v této oblasti spolupráce. Více než v jakékoli jiné kapitole jednání, regulační spolupráce zahrnuje všechny zúčastněné strany z úředních regulačních agentur. Pochopení těchto forem harmonizace právních předpisů může být klíčem k jakékoli budoucí regulační spolupráci mezi EU a Japonskem.
