Konference o katalánském referendu
Publikováno: 24.10.2014 , Autor: kancelář Brusel, Petra Rothová
14. října se v prostorách Evropského parlamentu konala konference Katalánské referendum – legální a demokratické organizované skupinou Zelených – Evropská svobodná aliance a Aliancí liberálů a demokratů pro Evropu. Konference se zúčastnili jen zastánci referenda.
První hovořil europoslanec Ramon Tremosa, který referendum prohlásil za evropskou cestu k legálnímu naplnění vůle občanů.
Poté promluvil europoslanec Josep-Maria Terricabras. Referendum označil za civilizovanou cestu politického rozhodování a obvinil španělskou vládu z vyvíjení silného politického tlaku proti referendu, zatímco se Katalánci zoufale snaží o domluvu. Vzpomenul také na organizování milionových demonstrací pro referendum.
Prezidentka Katalánského národního shromáždění Carme Forcadell poděkovala za možnost sdílení svého snu o svobodě. Řekla, že Evropa by měla chránit svobodu svých občanů, jinak není tou Evropou, v jaké by chtěla být. Katalánsko označila za jedinečný kulturní stát s vlastní identitou, v krátkosti představila jeho historii, v které se za posledních 300 let nevzdali boje za svobodu a odtržení od Španělska, které její zemi nerespektuje a jedinou cestou je tedy referendum a vznik suverénního státu. Řekla, že zákony nesmí sloužit jako nástroj potlačování demokracie a vůle většiny, čímž narážela na otázku legálnosti referenda. V roce 2012, 2013 i 2014 se ve Španělsku konaly největší demonstrace v celé Evropě právě kvůli uspořádání lidového hlasování. Nejmladšímu demonstrantovi bylo 14 dní, nejstaršímu 103 let. Svůj projev zakončila s přesvědčením, že občané EU pochopí katalánské ideály a budou je sdílet.
Muriel Casals, prezidentka Òmnium Cultural, centra původně založeného pro podporu katalánštiny, které později získalo i politický ráz, vyslovila požadavek na vlastní vládu a hovořila o ztrátě nadějí na konsenzus i nadále vřelý vztah ke Španělsku. Vyslovila přesvědčení, že děti by se měly ve škole vzdělávat v katalánštině a být schopny hovořit i španělsky. Chtěla by „dostat barvy Katalánska na mapu Evropy“, aby patřilo do Evropské Unie i jako samostatný stát.
Projev Muriel Casals byl v polovině přerušen projevem katalánského prezidenta Artura Mase, který bylo umožněno sledovat v sále v živém přenosu. Mas ujistil, že 9. listopadu se bude konat referendum se stanovenou dolní věkovou hranici na 16 let.
První část zakončil Josep Maria Vila d'Abadal, prezident Asociace obcí pro nezávislost. Evropu označil za místo, kde je mu umožněno být Kataláncem. V asociaci, jíž předsedá, je členem 920 obcí z 947 v Katalánsku. Obvinil Španěly ze snahy o asimilaci Katalánců. A řekl, že zákon nemá být nástrojem diktatury.
V druhé části pronesl úvodní slovo europoslanec Ernest Maragall. Evropu označil za svůj domov, Španělsko za stát, který chrání své pohodlí umlčováním občanů a vyzval k budoucí diskuzi o tom, jak bude Katalánsko vypadat jako nezávislá země.
Poté se slova zhostil učitel ekonomie Gerard Padró na univerzitě v Barceloně. Představil výzkumy, ve kterých srovnával národní cítění Katalánců v roce 2006 a 2013, pro nezávislý stát bylo v roce 2006 15 % Katalánců a v roce 2013 47 %, 34 % a 21 % chtělo federaci, 37 % a 23 % autonomii a 7 % a 4% regionální status. K výzkumům nebyla uvedena metodologie. Další výzkum se týkal toho, čím se Katalánci nejvíce cítí být - zda Španěli, Katalánci či obojím. Za příčinu vzestupu zastánců nezávislého státu označil nespravedlivou rozpočtovou politiku země, kdy v Katalánsku žije 16 % španělské populace, odvádí 19 % HDP a zpět získává pouze 8 %. Plánované investice pro rozpočet 2015 jsou 9, 5 % v katalánském regionu. Dalším problémem je postavení katalánského jazyka, kterým hovoří 12 % populace, ovšem v parlamentu je jím explicitně zakázáno mluvit a úředníci v Katalánské autonomní oblasti nemají za povinnost tento jazyk umět. Španělská ústava navíc deklaruje, že všichni musí mluvit španělsky, tento požadavek srovnával se zeměmi jako je Švýcarsko či Kanada.
Dalším řečníkem byla Dolors Feliu vyučující práva na barcelonské univerzitě. Označila nezávislost za ústřední katalánské téma s tím, že o právo na tradiční politickou dohodu byli připraveni rozhodnutím Ústavního soudu v roce 2010. V rozhodnutí je obsaženo, že Španělsko je homogenním státem, tedy státem s pouze jedním národem.
Politolog Joseph M. Reniu uzavřel přednáškovou část projevem v katalánštině. Za vzor demokracie označil Davida Camerona s tím, že by si z něj měl vzít premiér Španělska příklad a měl by přestat odmítat demokratický proces.
V následné debatě se většina dotazujících ptala katalánsky nebo španělsky. Europoslanec z Vlámska řekl, že by měli společné zájmy (snaha o odtržení) bránit v Bruselu společně. Na dotaz, zda bude vláda bránit referendu a jak, odpověděl Joseph Reniu, že reakce bude pouze politická nikoliv silová. Na otázku zda je parlament legislativně připraven na nezávislost bylo řečeno, že proces získání nezávislosti by byl postupný. A pokud se lidé v referendu nevyjádří pro nezávislost je prý v pořádku, cílem je referendum. Účastník konference z Baskicka prohlásil, že Evropská Unie by měla zajistit všem občanům stejná práva a pokud mohou mít referendum Skoti, mají na to právo i ostatní národy. Po dotazu k členství v mezinárodních organizacích vyjádřili řečníci přesvědčení, že nebude problém do nich znovu okamžitě vstoupit. Zazněla také spousta dalších hlasů podporujících katalánské snahy o referendum.
