Konference Nová strategie EU v oblasti lesního hospodářství
Publikováno: 6.6.2014 , Autor: kancelář Brusel, Mgr. Brecht Horemans
Ve středu 4. června se na Stálém zastoupení Švédska při Evropské unie konala konference o nové strategii EU v oblasti lesního hospodářství.
V první prezentaci představila Lovisa Liliehöök z GŘ Evropské komise pro zemědělství a rozvoj venkova novou strategii v oblasti lesního hospodářství, kterou v září 2013 přijala Evropská komise, a kterou poté schválila Evropská rada. Touto strategií chce Komise zavést holistický přístup v oblasti lesního hospodářství: bude se počítat se všemi službami a produkty, které s lesy souvisí, a které na ně mají vliv. „Lesy jsou důležitým faktorem, nejen když mluvíme o životním prostředí a o změně klimatu, ale i v souvislosti s biodiverzitou, bioenergií a všemi jinými průmyslovými odvětvími založenými na lesnictví. Opačně mají i tyto sektory velký vliv na lesní hospodářství, tudíž je podstatné, abychom na ně brali ohled“, uvedla Liliehöök.
To ale není konec cesty. Strategii musí ještě přijmout Parlament v následujícím funkčním období. Navíc se provádějí různé výzkumy v rámci programu Horizont 2020 a na jednacím stole leží právně závazná dohoda o lesním hospodářství v Evropě včetně Ruska. Jednání o této dohodě jsou ale na mrtvém bodě.
Všichni další řečníci přispěli k diskuzi svým názorem. Poradkyně ze švédského zastoupení Agneta Norgren podotkla, že Švédsko, jako největší dodavatel kulatiny v EU, který má 17,3 % celoevropské lesní půdy, už nyní má hluboké znalosti ohledně lesního hospodářství a vede v této oblasti dobrou politiku. Švédové proto podporují udržitelnou Evropskou strategii o lesním hospodářství. Je to ale tak, že ne každá evropská země disponuje stejnými zdroji nebo má stejné požadavky, co se týče lesního hospodářství. A v tom právě spočívá největší problém společenské Evropské strategie: kdo bude příslušný tuto strategii provádět? Jednotlivé členské státy nebo spíš centrální evropská instituce? To potvrdil i Tapio Kytölä, poradce ze zastoupení Finska při EU: „musíme respektovat to, co členské státy v oblasti lesního hospodářství už dělají, protože v některých zemích už jdeme velice dobrým směrem. Na evropské úrovni bychom ale měli lépe koordinovat a vést koherentnější politiku. Potřebujeme dlouhodobou strategii.“ Spolu s Norgren došel ke stejnému závěru jako všichni ostatní řečníci na konferenci: už jsme hodně udělali, ale stále můžeme dělat více. Mnohem více.
„Musíme dohlížet na získávání co nepjpřesnějších dat, o která se opíráme. Jen tak může náš postup být opravdu ten správný“, uvádí Hans Winsa, vedoucí výzkumu ve švédském podniku Sveaskog. Souhlasí s ním Lars Högbom, profesor na švédské výzkumné instituci pro lesnictví. Jde třeba o to, jak dlouho musíme nechat strom růst, aby vytvořil co nejvíce kyslíku.
Posledním zajímavým tématem, o kterém mluvila Ylwa Alwarsdotter ze švédského podniku SEKAB Biofuels & Chemicals AB, byly bioplasty. I v této oblasti jsou znalosti v Evropě na velice vysoké úrovni, ale stále by se mohlo zjednodušit mnoho věcí. Například evropské vstupní ceny na určité suroviny, které se v tomto odvětví průmyslu používají, jsou dost vysoké, a kvůli tomu se hodně věcí v Evropě nedá vyrobit. „Musíme nadále investovat, abychom mohli pokračovat po stejné dobré cestě,“ uvedla na závěr Ylwa Alwarsdotter.
