Konference na téma Evropská občanská iniciativa: revize, obnovení, restartování
Publikováno: 15.4.2015 , Autor: Adéla Cihlářová, kancelář Brusel
V pondělí 13. dubna 2015 se v Evropském ekonomickém a sociálním výboru (EESC) konala konference na téma Evropské občanské iniciativy (ECI), která se přijetím Lisabonské smlouvy stala důležitým instrumentem přímé demokracie na Evropské úrovni. Konference se zúčastnilo více než 250 posluchačů a probíhala zde živá debata plná námětů a připomínek na lepší fungování ECI.
Úvodního slova se ujal prezident Evropského ekonomického a sociálního výboru Henri Malosse, který hovořil o evropském občanství jako o důležitém aspektu pro Evropskou unii. „Evropská občanská iniciativa v něm hraje velkou roli a je proto třeba odstranit byrokratické bariéry, které brání těmto iniciativám v úspěchu.“ První viceprezident Evropské komise, Frans Timmermans, vyzdvihl důležitý prvek občanských iniciativ, které podle něho sjednocují lidi, a především mladou generaci. Ujistil, že Evropská komise dělá vše pro to, aby ECI fungovala. „Komise se snaží být nápomocná, jak jen může. Problémem je, že většina lidí v Evropě neví, co je to aktivní občanství,“dodal Timmermans.
Další panely se soustředily na problematiku ECI z různých perspektiv: z pohledu organizátorů iniciativ, členských států, evropských institucí a z pohledu podporujících subjektů. Celou část moderoval šéfredaktor internetového časopisu People2people, Bruno Kaufmann. Ten ve svém úvodním slově pronesl, že proběhlo mnoho pokusů o vytvoření občanských iniciativ, které vyšly naprázdno. „Kde se tedy stala chyba?“ zeptal se Kaufmann.
Vlastní zkušenosti s občanskou iniciativou představila takéčlenka EESC Madi Sharma. „Moje iniciativa Act4Growth nevyšla. A ptáte se proč? Vůbec jsem tomu nerozuměla. Celý systém je tak složitý, že je předurčen k nezdaru.“ Zdůraznila proto potřebu pomoci prostřednictvím vytvoření Helpdesk a zapojení většího počtu IT pracovníků, protože se jedná o velmi složitý proces. Navíc občané sami nevědí, jak začít.
Určitou inspirací pro zlepšení by mohl být příklad z Litvy, současné předsedající země Evropské unie, kde funguje veřejná platforma ManaBalss.lv. Ta již několik let aktivně zasahuje do politické situace v zemi a její zástupkyně zde prezentovala nabyté zkušenosti v oblasti občanské iniciativy. Těchto iniciativ se, mimo jiné, účastní značný počet mladých lidí. Což v sále otevřelo debatu o možnosti snížení aktivního volebního práva na 16 let a efektivním rozhýbání procesu občanské iniciativy. Jak však poznamenala Inga Reine, předsedkyně pracovní skupiny Rady pro všeobecné záležitosti: „Otázka změny aktivního volebního práva je plně v rukou jednotlivých členských států, protože zasahuje do jejich ústav.“ Jak ale bylo poznamenáno v debatě, jednalo by se o logický krok, protože iniciativ se účastní většinou právě mladí lidé. Na konferenci zaznělo mnoho zajímavých podnětů, které v by budoucnosti mohly zlepšit a zjednodušit fungování Evropské občanské iniciativy.
