Konference na téma dálkového vytápění
Publikováno: 27.10.2014 , Autor: kancelář Brusel, Petra Rothová
Ve čtvrtek 16. 10. 2014 se v budově Evropského parlamentu konala konference s názvem „Úloha dálkového vytápění v oblasti energetické účinnosti".
Jako první vystoupila švédská europoslankyně Jytte Guteland a označila dálkové vytápění za velmi dobrou příležitost pro budoucnost, které by měla Evropa využívat. Důležitou roli v této změně by měla hrát právě jednotlivá města. Dálkové vytápění centralizuje produkci. Ve Švédsku dálkové topení představuje 50 % energie, v Evropě je to 12 % a ve Velké Británii pouhá 2 %. Shrnula také tři argumenty pro dálkové vytápění: možnost recyklace, environmentální benefity (obnovitelné energie) a především bezpečná cesta – nezávislost pro Evropu.
Následovala otázka na řečníka: „Co může Evropský parlament udělat k rozšíření dálkového vytápění?"
„Především dávat dobré příklady, země, kde to funguje a diskutovat, neodmítat tento způsob v diskuzích, sdílet osvědčené postupy. "
Andreea Strachinescu, ředitelka Nových energetických technologií, inovací a čistého uhlí generálního ředitelství pro energetiku Evropské komise, zdůraznila tři důležité a pozitivní vlastnosti dálkového vytápění – cenová dostupnost, bezpečnost a udržitelnost. Byla ambiciózní ohledně prohlášení k roku 2030 a budoucnosti dálkového vytápění. Dále řekla, že Evropa má velkou motivaci ke změně, hlavně v rámci měst, která hrají se 70% spotřebou důležitou roli. Energetický systém by měl být založen na nových zdrojích, lokální úrovni a spolupráci měst mezi sebou. Vytápění i chlazení je potřeba podpořit. Přednesla několik věcí ke zvážení - otázka bezpečnosti, analyzování potenciálu tohoto oboru, způsob a nutnost podpory, veřejná projednání. Velmi důležitá je také jednotná podpora měst v rámci EU, díky projektu Smart cities bylo podáno více jak 300 příslibů od téměř 2500 partnerů.
Následovala otázka na řečníka: „Jak se můžeme ujistit, že i další vlády budou pokračovat v této politice?"
„Máme možnosti k podpoře takové cesty. Nabízíme rámec ke spolupráci a účasti, informace a podporu spolupráce měst mezi sebou."
Odpověď doplnila Jytte Guteland: „musíme mít bezpečný energetický trh, to je priorita."
Jako třetí vystoupila představitelka projektu CELSIUS z města Rotterdam Astrid Madsen. Celsius má 20 partnerů v pěti městech – Göteborg, Janov, Kolín nad Rýnem, Londýn a Rotterdam. Iniciativa je vedena městem Göteborg, to je demonstrátorem projektu a má nejvíce praktických znalostí a zkušeností. Je zde potřeba investic, které stále rostou, především do budov. Astrid Madsen také představila jednotlivé výzvy - zlepšit zastaralou image, stanovit a zlepšit pravidla a regulace, strategické plánování, finanční podporu, komunikaci a loby. Celý projekt je spolufinancován 7. rámcovým programem. Velmi důležitým aspektem je také kvalita ovzduší, která je v některých městech velmi špatná.
Následovala otázka na řečníka: „S kým spolupracujete?"
„Projekt je evropský, všichni partneři mají podíl ve svých investicích a investuje i EU. "
Paul Voss, manažer Euroheat & Power – Teplo a evropská energetická tranzice. V roce 2006 došlo k přerušení dodávky plynu z Ruska do Evropy, což byl silný impulz k věnování pozornosti jiným způsobům vytápění, a tak dálkové vytápění získává mnohem lepší pozici a politici se více zajímají. Voss pokládal řečnickou otázku, zda je možné, aby v roce 2050 Evropa neprodukovala CO2. Ujistil, že město zítřka není žádná futuristická bublina, bude vypadat podobně jako dnes, jen bez komínů na střechách domů. Nejdůležitější jsou strategické zásoby a bezpečná tranzice energie. Využívání zemního plynu není řešením, musíme se stát více nezávislými a využívat vlastních zdrojů. Snížení využívání plynu je jeden z cílů evropského rámce 2030. Důležitá je spolupráce na evropské úrovni.
Jako další hovořila Kia Andersson, zástupkyně starosty města Göteborg, což je druhé největší město s tímto vytápěním v Evropě a druhé největší ve Švédsku. Ve městě je teplo lokálně produkováno i používáno a je zde velmi důležité zapojení místních politiků. Teplo není transportováno na dlouhé vzdálenosti, klienti ho dostávají bez větších problémů. 3 miliardy kilowatů jsou ušetřeny na primární energii, ve městě je 1200km dlouhý systém vytápění a Göteborg užívá pouze 8 % fosilních paliv a to jen během zimy. V roce 2050 chce být CO2 neutrální. Vše začalo kvůli špatné kvalitě ovzduší a závislosti na ropě.
Následovala otázka na řečníka: „Jak je to s finanční podporou pro vlastníky domů? A starých domů? Podporuje Göteborg vlastníky?"
„Je to otázka financí, je to drahé, ale snažíme se o to. Také město je vlastníkem bytů, takže se snažíme i tam, ale zabere to dlouhý čas a doufáme v podporu vlády. Je potřeba více oprav, jako jsou izolace."
Andreas Wolter, zástupce starosty Kolína nad Rýnem, řekl, že městu jde o kvalitu ovzduší, chce se vyhnout využívání hnědého uhlí. K vytápění proto využívají termální vody. Chtějí tento systém ještě rozšířit. Cílem je ušetřit 400 000 tun CO2 za rok. V budoucnosti chtějí zvýšit účinnost a snížit emise. Pro podporu tohoto směřování je potřeba politická podpora.
Konferenci zakončil Henry Wynn z London School of Economics and Political Science, který řekl, že je nutný systematický přístup. V Británii je šest velkých energetických společností. Nejdůležitější je vyjednávat se zákazníky, udržovat stálou poptávku a dobré vztahy.
