Informační schůzka k Dunajské strategii
Publikováno: 15.7.2015 , Autor: Radek Gábler, kancelář Brusel
Na bruselském zastoupení německé spolkové země Bádensko-Württembersko proběhla informační schůzka k Dunajské strategii, která bude mít dnes své pokračování.
Úvodního slova se ujal Johannes Jung, ředitel zastoupení Bádenska-Württmberska při EU. Ten zdůraznil roli Dunajské strategie v regionálním rozvoji a označil její dosavadní směřování za „velice nadějné“. Poté následovalo popsání současného stavu a budoucí perspektivy Dunajské strategie od členky pracovní skupiny DG Regio Ann-Jasmin Krabatch. Krabatch uvedla: „Dunajská strategie byla předložena Evropské komisi a v současnosti se již připravují kritéria výběru a prvotní výzvy v rámci strategie. Dále se také připravuje druhé kolo výzev v programu START, rovněž patřícího do Dunajské strategie, který je určen pro menší subjekty, které nejsou schopny realizovat velké projekty. Tento program zaznamenal v první vlně přes 900 přihlášek, což znamená jeho velký úspěch.“
Dalším řečníkem byl profesor Miroslav Veskovic z Evropské komise, který se zaměřuje na projekt RIS3 (Národní výzkumné a inovační strategie pro inteligentní specializaci). Představil internetovou platformu s3platform.jrc.ec.europa.eu, která slouží pro sdílení zkušeností a doporučení mezi jednotlivými regiony a městy v oblasti účinné specializace. Tato platforma slouží také pro posílení makro-regionální spolupráce v Dunajském regionu. Vyzdvihnul také důležitost spolupráce s vědci a univerzitami, protože ti jsou centrem inovací v regionu a poskytují tak pro místní společnosti konkurenční výhodu. Profesor Veskovic zdůraznil oblasti, které jsou esenciální pro tento projekt: energie a energetika, moderní materiály a průmyslová výroba, ICT, inovace a udržitelný rozvoj, environmentální kvalita a kvalita života, zemědělství a krajina. Dále také vyzdvihnul důležitost podpory malých a středních společností ze strany vlád a EU institucí. „Státy a EU by se měly snažit o podporu předávání nových projektů z výzkumných center do malých a středních společností, protože pro ně je mnohonásobně těžší získat přístup k novým projektům a produktům, které by mohly využívat“, uvedl Veskovic.
Ve své druhé části se setkání věnovalo Investičnímu plánu pro Evropu a Evropskému fondu pro strategické investice (EFSI). Slova se ujal Paulus Geraedts z Evropské komise, který pracuje na DG ECFIN. Geraedts zdůraznil potřebu oživení investiční aktivity v Evropě a přijmutí takových opatření, aby se trh v EU „rozhýbal“. Investiční fond si dává za cíl hlavně podporu malých a středních podniků s investicemi dlouhodobého charakteru. Tento fond má za cíl vytvářet i další investice. V plánu je, aby jedno euro, vložené do projektu z veřejných zdrojů, mělo multiplikační efekt a přineslo 15násobné investice ze soukromého sektoru. Tyto investice si tak kladou za cíl směřovat k dalším investicím.
Závěrečným řečníkem byla Constance Kann z Evropské investiční banky, která má na starosti kooperaci států a implementaci EFSI. Ta nastínila 3 hlavní pilíře investičního plánu:
• Využití finančních prostředků na strategické investice.
• Zajištění účelnosti použití finančních zdrojů na podstatných trzích.
• Zlepšení investičního prostředí.
Kann dále uvedla: „je nutné, aby se investiční plán nestal přebytečně byrokratickým nástrojem, což by snížilo možnost efektivní práce.“ Každá transakce v rámci EFSI bude schvalována Evropskou investiční bankou a Evropským investičním poradním centrem, což je nástroj pro lepší technickou pomoc investorům a zviditelnění investičních projektů.
