Globální aliance pro změnu klimatu
Publikováno: 2.11.2015 , Autor: Aneta Holečková
Dne 29. října upořádalo Generální ředitelství pro mezinárodní rozvoj a spolupráci (GŘ DEVCO) Evropské komise konferenci zaměřující se na boj proti klimatickým změnám v rozvojových zemích. Velké očekávání vzbuzuje v této oblasti Světová klimatická konference, která bude probíhat v Paříži od 30. listopadu do 11. prosince 2015.
P. McQuaide z GŘ DEVCO uvedl, že veškerá očekávání se vztahují ke konferenci v Paříži, ale přesto již byl udělán krok vpřed v Addis Abebě a stanovením 17 Cílů udržitelného rozvoje. Na základě dialogů by mělo nejvíce finanční i technické pomoci směřovat těm nejzranitelnějším. Proto právě LDCs (nejméně rozvinuté země světa) a SIDS (malé ostrovní rozvojové státy) by měla být věnována pozornost jak při zmírňování chudoby, tak při zavádění strategií dlouhodobě udržitelného rozvoje s důrazem na adaptaci na klimatické změny a jejich zmírnění. Globální aliance pro změnu klimatu se od roku 2007, kdy implementovala 5 pilotních projektů, posunula k počtu 51 projektů v 38 zemích světa, zejména pak v LDCs a SIDS. Hlavním přínosem bylo vytvoření národních strategií pro boj s klimatickými změnami.
Své zkušenosti s klimatickými změnami představil P. Tenzin z Bhútánu nebo B. Patallet z Čadu. Čad se musí vyrovnávat s různými srážkovými úhrny. Klimatické změny narušují způsob využití půdy a ekosystémy, což doprovází jak environmentální, tak i sociální důsledky. 80 tisíc až 1,5 milionů obyvatel Čadu je každoročně postiženo suchem, na jihu země se často vyskytují povodně. V důsledku klimatických změn toto číslo roste. Prioritami zaváděných projektů jsou diverzifikace zemědělství, předcházení degradace půdy, vzdělávání a osvěta mezi populací a projekty jsou cílené na lokální komunity. O problémech v Karibiku promluvila N. A. Brown z Organizace východních karibských států, která nastínila situaci na malých karibských ostrovech. Musejí se potýkat s emigrací mladých, lidská obydlí jsou v ohrožených oblastech, problémy s odpadovým hospodářstvím nebo malými trhy. Katastrofy, které postihují tuto oblast, jsou ničivější. Malé ostrovní státy Východního Karibiku poté musí likvidovat ekonomické škody, například v roce 2004 v Grenadě po hurikánu Ivan škody přesáhly 200 % ročního HDP. N. A. Brown vyzvala k lepší podpoře implementace projektů, které navazují na projekty pilotní, a také k většímu zapojení občanské společnosti.
N. Mimica, eurokomisař z GŘ DEVCO, zdůraznil nutnost koherence nejen v diskuzích, ale i při implementaci projektů, a také zapojení veškerých aktérů. „Agenda stanovená do roku 2030 je velmi ambiciózní a pevně doufám, že nové mezinárodní závazky mezinárodního společenství v Paříži ji podpoří.“ Podle eurokomisaře řešení klimatických změn je důležité z hlediska prevence migrace a přechodu na nízko-karbonovou ekonomiku. Zapojení občanské společnosti-kolektivní akce jsou klíčové pro naplnění cílů vymýcení chudoby a boj proti klimatickým změnám a pro urychlení změn. V neposlední řadě eurokomisař poděkoval České republice, Irsku, Švédsku, Estonsku a Kypru za finanční podporu rozpočtu Globální aliance pro změnu klimatu o 37 milionu eur. Pan Mimica se loučil v souvislosti s bojem proti klimatickým změnám slovy: „Buďte otevření, ambiciózní a kreativní.“
Diskuze se na závěr rozproudila ohledně tématu potřeby i domácích finančních zdrojů. Vyspělé země vyvíjejí tlak na ty rozvojové ohledně efektivnějšího výběru daní. Tyto peníze pak mohou být využity na financování problémových oblastí v daných státech. N. A. Brown poté shrnula, že klíčová otázka je, kdo převezme zodpovědnost za boj proti klimatickým změnám.
