Cirkulární ekonomika: zdroje a výzvy
Publikováno: 4.11.2015 , Autor: Aneta Holečková
Dne 3. listopadu se uskutečnila konference na téma cirkulární ekonomika a její zdroje a výzvy. Konferenci uspořádala ISWA (Mezinárodní asociace zabývající se pevným odpadem) ve spolupráci s EESC (Evropským hospodářským a sociální výborem) a hlavním tématem byl přechod k cirkulární ekonomice.
45 % ze 100 největších firem světa nesouhlasí s financováním boje proti klimatickým změnám a s environmentálními politikami. Podle D. Newmana, prezidenta asociace ISWA, by tento přístup nezměnilo ani zvýšení daní nebo navýšení dotací. Proto je důležité přejít od lineární konzumní ekonomiky k jiné, tedy cirkulární, která by měla navázat na novou industriální revoluci, jejímiž cíly jsou produktivita zdrojů, energetická účinnost a vzájemné propojení. Produkce by měla být nově konstruována na tuto ekonomiku, aby bylo dosaženo co nejvyšší efektivity a produktivity. Nedílnou součástí dané změny je užití slova „odpad“ v dodavatelských řetězcích. Měl by to být sekundární výrobek produkce využitelný jako zdroj.
Udržitelné odpadové hospodářství má za cíl poskytovat více zboží za předpokladu nižších environmentálních dopadů. Nutností je začít s předcházením vzniku odpadů a snažit se překonat překážky v podobě technické, materiální a designové vyspělosti produktů a jejich následné správné třídění. Kaskádovité využívání materiálů, tedy jejich opětovné zpracování po recyklaci, pomůže v boji proti klimatickým změnám nebo částečně nahradit fosilní paliva. Navíc s nárůstem počtu obyvatel o 2 miliardy za jednu generaci, lineární ekonomika je neudržitelná.
Přednášející upozornili také na limity recyklace odpadu, jedná se zejména o rozptýlení materiálu, jeho kontaminace a ztrátu kvality materiálu. Například 25 % světové výroby plastů tvoří propylen, ale bohužel je zároveň jedním z nejméně tříděných polymerů. Je to důsledek rozptýlení v různých sektorech (obalový materiál, automobilový průmysl, elektroniky a stavby). Navíc sběr pro následnou recyklaci je neefektivní. Dalšími výzvami pro tuto oblast je kooperace mezi municipalitami, které se musí s odpady potýkat, a internalizace odpadů v rámci společností. V neposlední řadě by měl být podporován výzkum a inovace (budoucnost je přikládána chemické recyklaci) a také možné dopady využití odpadu jako zdrojů pro další výrobu na životní prostředí.
