Brexit? Ekonomický pohled na členství Velké Británie v EU
Publikováno: 4.3.2016 , Autor: Lucie Uhlířová
Dne 2. 3. 2016 se konal seminář na téma „Brexit? Ekonomický pohled na členství Velké Británie v EU.“
Ve světle nadcházejícího referenda o setrvání Velké Británie v EU 23. 6. 2016, je potřeba podívat se i na ekonomickou stránku věci a na náklady a přínosy, které členství v EU obnáší. Jako první se slova ujal profesor Nicholas Crafts, který mluvil o dopadu členství v EU na ekonomiku Velké Británie. Uvedl, že členství v Evropské unii má podstatný pozitivní efekt na úroveň HDP/obyvatele, ale už ne na tempo růstu ekonomiky. Podle něj zisky a výhody, které Velká Británie má z členství v EU, daleko přesahují „členské příspěvky“ a očekávání ekonomů z roku 1970. EU je mnohem efektivnější, než Evropské sdružení volného obchodu v prohlubování ekonomické integrace a zvyšování objemu obchodu. Důležitý je také vliv na produktivitu Velké Británie, který přišel se zvýšením soutěživosti a snížením obchodních nákladů, vyplývajících ze členství v EU. Brexit by znamenal vzdát se některých těchto výhod. Podle Craftsova závěru, by Brexit mohl být velmi nákladný, pokud Velká Británie opustí jednotný trh. Pokud se ale do budoucna budou zvyšovat „členské příspěvky“, je toto šance odejít.
Jako další vystoupila profesorka Vera Troeger. Ta se zabývala Evropskou měnovou unií, která podle ní snižuje autonomii monetární politiky zemí EU, které se rozhodly počkat se zavedením eura. Dále mluvila o potřebě stabilního směnného kurzu s hlavními partnery, v tomto případě se zeměmi eurozóny, aby se vyhnuly nárůstu inflace nebo snížení konkurenceschopnosti domácího průmyslu. Analýzou krátkodobé úrokové sazby centrálních bank třech zemí EU, které nepřijaly euro (Velká Británie, Švédsko a Dánsko) se ukázalo, že jejich monetární politiky více odpovídají dnešním požadavkům politiky Evropské centrální banky, než když následovaly politiky Bundesbanky v roce 1994.
Mezi další řečníky patřil například profesor Sascha O. Becker, který mluvil o regionální politice, jakožto velké části evropského rozpočtu. Veřejnost se často ptá, zda evropské instituce utrácí peníze daňových poplatníků moudře. Ve své prezentaci se zaměřil na analýzu regionální politiky EU během 4 programových období a v každém se zaměřil na růst, zaměstnanost a investice.
