Boj proti praní špinavých peněz, financování terorismu a daňovým únikům
Publikováno: 10.10.2016 , Autor: Jakub Tomek
Ve středu 5. října se na půdě Evropského hospodářského a sociální výboru (EHSV) konalo veřejné slyšení na téma „Boj proti praní špinavých peněz, financování terorismu a daňovým únikům“. Diskuze se točila kolem zřizování rejstříků a shromažďování citlivých dat.
Na úvod panelové diskuze přivítal všechny zúčastněné Joost van Iersel, ředitel sekce Hospodářské a měnové unie a Hospodářské a sociální soudržnosti. Přítomné v sále ubezpečil, že Evropská komise se tímto tématem permanentně zabývá z důvodu častějších teroristických útoků na území EU.
Po něm vystoupila Isabelle Ioannides z Evropské výzkumné služby a představila svoji studii, která se zabývá směrnicemi a jejich účinky na eliminaci daňových úniků a praní špinavých peněz. Cílem studie bylo vyhodnotit implementaci a účinky směrnic, které doposud platí. Analýza se zabývá konkrétně pěti dohodami EU a to s Mexikem, Jižní Afrikou, Srbskem, Kolumbií a Peru.
Ioannides dodala, že přímý vztah mezi mírou pokroku ve vnitrostátní legislativě třetích zemí neexistuje a že v boji proti korupci a šedé ekonomice má EU největší šanci ovlivnit legislativu v Srbsku, protože je to kandidátská země Evropské unie. Je také zřejmé, že více dohod o volném obchodu zvyšuje riziko praní špinavých peněz a zároveň narůstají nezákonné finanční toky ze zemí třetího světa. Analýza obsahuje i několik řešení, která by měla zlepšit současný stav. Například navrhuje posílit roli Evropského parlamentu, který by plnil roli dozorce a vedl debatu o boji proti praní špinavých peněz a zřízení registru vlastníků firem.
Na téma zřízení registru navázala Alexandra Schroeder, která vysvětlila práci Evropské komise v problematice praní špinavých peněz a přišla spožadavkem revidovat směrnici, kterou ještě všechny členské státy neschválily. Změnu směrnice zdůvodnila tím, že se od doby, kdy byla schválena stávající směrnice, změnila situace (teroristické útoky, kauza Panama papers). Přítomné ujistila, že nový návrh nemá měnit právní rámec, ale jen upravit některé prvky, jako například zřídit registr, odkud by bylo možné stáhnout informace ze všech bankovních rejstříků, aby se zefektivnila práce. Nešlo by o zřízení dalšího registru, ale sjednocení dosavadních registrů všech členských států EU. Dalším návrhem je snížit finanční práh u využívání tzv. předplacených karet na 150 eur za jednu transakci. Tuto změnu Schroeder zdůvodnila tím, že po útocích v Madridu a pařížských útocích se zjistilo, že teroristé používali pro komunikaci tyto předplacené karty. Karty by již neměly být anonymní.
Jako poslední bod uvedla zpřísnění kontrolních mechanismů u transakcí ze zemí třetího světa a zřízení veřejného rejstříků svěřeneckých fondů, které vykonávají hospodářskou činnost. Na konci svého příspěvku uvedla, že Evropská komise nechce omezit svobodu lidí, ale ztížit pachatelům jejich trestnou činnost.
Generální ředitel Evropské bankovní federace Roger Kaiser vyjádřil podporu v boji proti praní špinavých peněz, ale upozornil, že daňové úniky a praní špinavých peněz jsou dvě rozdílné věci a potřebují jiné techniky řešení. Zároveň podporuje vytvoření seznamu vysoce rizikových zemí, který by měl být vytvořen v rámci EU.
Kaiser dále upozornil, že centrální rejstříky bankovních účtů povedou k shromažďování citlivých informací milionů jednotlivců. „Chápu, že tento akt je politicky motivovaný, aleodpovědnéorganizace budou muset upravit systémy a pracovní procesy do 1. ledna 2017 a takovou změnu tyto bankovní subjekty nejsou schopny zvládnout“, řekl ohledně návrhu Evropské komise, která chce, aby směrnice začala platit již od nového roku.
Zpravodaj tohoto návrhu, Javier Doz Orrit, vyslovil souhlas se změnou a uvedl, že je třeba do seznamu zahrnout i země, které jsou nazývány daňovými ráji a všechny seznamy rizikových zemí by se měly sjednotit.
Na závěr zástupkyně Alexandry Schroeder vysvětlila členům výboru všechny nejasnosti a vyjádřila přesvědčení, že tato směrnice začne platit co nejdříve.
