Beseda s Janem Jařabem na téma ochrany lidských práv
Publikováno: 23.3.2015 , Autor: Aneta Hájková, kancelář Brusel
Ve středu 18. března 2015 se v bruselském centru OSN konala beseda na téma podpory ochrany základních lidských práv a partnerství OSN a Evropské unie v této oblasti.
Úvodního slova se ujal prof. Jan Wouters, který publikum přivítal a poděkoval za tak hojnou účast na této besedě. Poté představil pana Jana Jařaba a jeho politické úspěchy.
Jan Jařab je český obhájce lidských práv při OSN, diplomat, překladatel a autor pohádek, který však nejprve vystudoval lékařskou fakultu. Sám Jan Jařab zmínil, že není akademikem, a že nestudoval oblast lidských práv, a k tomuto tématu se dostal až v průběhu své politické kariéry.
V úvodu své řeči poděkoval profesoru Woutersovi za pozvání a sympatickým způsobem v krátkosti představil, o čem bude mluvit. Uvedl, že všichni sdílíme nějaké společné problémy a hodnoty. Pro příklad uvedl myšlenky sociologa a ekonoma Maxe Webera, kterými se sám inspiruje.
Jan Jařab hned na úvod svého projevu zdůraznil, že se jedná se o sebereflexi, ne kritiku byrokracie a evropských institucí. Zmínil, že on sám je v podstatě úředníkem, ale že i tato práce musí mít nějaký cíl.
Dále představil proces vzniku a činnost Evropské regionální kanceláře při OSN. Z počátku se vedly diskuze, zda má zřízení takové kanceláře vůbec smysl, a kde by případně měla být umístěna. Nakonec kancelář sídlí právě v Bruselu, kde byla politika lidských práv vlastně založena. Jejím smyslem je hájit zájmy lidských práv v Evropě, zároveň se však zabývají také politickými externími otázkami, migrací, a zejména spolupracují s generálním ředitelstvím pro migraci a vnitřní věci Evropské komise, s Národními institucemi pro lidská práva (NHRI) a agenturou EU FRONTEX.
Mezi priority kanceláře patří zejména problematika romské komunity a kočovných společenství, práva přistěhovalců, základní péče pro zdravotně postižené dospělé i děti a také alternativní péči o handicapované děti.
Poté Jařab zmínil potřebu zřízení nové všeobecné deklarace lidských práv, kdy uvedl, že Všeobecná deklarace lidských práv z roku 1949 měla velký úspěch. Nicméně nyní je třeba konkretizovat výzvy dnešní doby. Myšlenka nové deklarace je předmětem mnoha diskuzí, některé členské státy OSN jsou silně proti (např. USA tvrdí, že je tato myšlenka zpátečnická a zbytečná).
Zdůraznil také, že s myšlenkou nové deklarace lidských práv vyvstává otázka týkající se náboženství. Konkrétně, zda zahrnout menšinová náboženství do této deklarace, i když jsou jejich hodnoty v rozporu s touto deklarací. Na druhou stranu uvedl, že nelze brát jedno náboženství za „svatější“ než druhé. Je nutno si uvědomit, že všechny státy a náboženství nesdílí stejné hodnoty a tradice. V souvislosti s tím upozornil, že nejde o zájmy většiny, ale o zájmy všech, a to je podle Jan Jařaba zásadní rozdíl, který některé státy neuznávají, byť jsou demokratické.
Svou prezentaci ukončil větou: „Na lidských právech v reálném životě opravdu záleží!“
