Budoucnost evropského vodního hospodářství
Publikováno: 24.4.2015 , Autor: Lenka Dostálová, kancelář Brusel
Ve čtvrtek 23. dubna 2015 se ve Výboru regionů diskutovalo o evropském vodním hospodářství, které se zabývá vodními živočichy, jejich exportem a ochranou vod. Vývoj nových technologií a managementu za posledních 60 let posunul vodní hospodářství na celosvětovou příčku a přinesl s sebou mimo pozitiv, také negativní stránky pokroku, které se na konferenci projednávaly.
Na setkání nejprve zazněla data z výzkumů: například, že v roce 2011 podle FAO ( Food and Agriculture Organization) dosáhla produkce vodního hospodářství 63, 6 mil. tun, což znamená, že 49 % potravin v celosvětové konzumaci pocházelo z moře. V samotné Evropské unii se vyprodukovalo 1,3 mil. tun.
Nejdiskutovanějšími problémy na konferenci byly zejména management, rozdílnost potřeb jednotlivých oblastí, kde probíhá lov a produkce, a také kontrola a regulace lovu. Více účastníků podotklo, že se setkávají s problémem v komunikaci mezi dodavateli a obchodníky. Proto byla projevena snaha zaměřit se na konkrétní problematické oblasti a řešit jejich situace přímo na místě a podpořit tak regionální politiku lovu vodních živočichů. Podle Jesúse Gamally Allera, generálního ředitele pro zahraniční vztahy a vztahy s Evropskou unií je v plánu více se věnovat výzkumu produktivity vodního hospodářství. Odborníci totiž zaznamenali snižování kvality nejen konkrétních produktů (zejména mušlí), ale také zhoršení vodního prostředí a kvality vody. Toto může být pro budoucnost skutečně hrozba, pokud se včas nepřistoupí k opatřením k ochraně vody a rozvoji ekologie. V plánu má tedy vybudovat vzdělávací program a rozvinout spolupráci mezi jednotlivými partnery. K dobrým podmínkám nepřispívá ani turismus.
Při shrnutí konference se zúčastnění shodli na tom, že se chtějí zaměřit více na zvýšení kvality produktů, než na jejich objem, a také podniknou kroky nutné ke zvýšení kontrol, které jsou nyní v některých oblastech nedostatečné a absence dohledu lze zneužívat. Pomoc bude žádána u Evropské komise také při dohledu nad transparentností distribuce a prodeje, která se liší zejména mezi jednotlivými státy Evropské unie. Stanoveny byly tedy tři priority: stabilizace role vodního hospodářství ve společnosti, zajištění dohledu nad sektorem a zřízení silnějších vztahů mezi sektorem vodního průmyslu a spotřebiteli.
