Ministerstvo kultury zapsalo výrobu modrotiskových forem do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR. Královéhradecký kraj má na tomto seznamu zapsané již tři položky, a to Východočeské loutkářství a Tradici krajkářství na Vamberecku. Nominaci modrotisku předložilo Muzeum východních Čech v Hradci Králové.
„Zápis výroby modrotiskových forem na národní Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury je obrovským oceněním nejen pro samotné nositele této jedinečné tradice, ale i pro celý Královéhradecký kraj. Náš region je bohatý na tradice, které se díky lidem uchovávají a předávají z generace na generaci, často po staletí. Modrotisk a jeho formy jsou krásným příkladem toho, jak lze tradiční řemeslo spojit s moderní dobou a přitom neztratit jeho původní hodnoty,“ uvedl náměstek pro kulturu Jiří Štěpán.
Zápis do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR je výsledkem dlouhodobé několikaleté spolupráce Muzea východních Čech v Hradci Králové s formíry Milanem Bartošem a Jaroslavem Pluchou a Městským muzeem ve Dvoře Králové nad Labem. Prvním krokem k zápisu do národního seznamu byl zápis do krajského seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury v roce 2022.
„Výroba modrotiskových forem patří k řemeslům přímo ohrožených zánikem. Milan Bartoš a Jaroslav Plucha jsou posledními zástupci tohoto řemesla, které je pro výrobu modrotisku zásadní. Aby tiskařská tradice nezanikla a mohla se dále rozvíjet, je nesmírně důležité nenarušit tradiční technologické postupy založené na profesionální práci formíře a modrotiskových dílen,“ vysvětluje etnografka Muzea východních Čech v Hradci Králové Martina Vlčková.
Samotné formy představují základní pomůcku pro tiskaře a slouží k negativnímu potiskování při výrobě modrotisku. Formy v minulosti zhotovovali barvíři nebo samotní tiskaři, většinou si je však objednávali od profesionálních řezbářů, formířů. Jejich výrobou proslula zejména oblast severovýchodních Čech s centry ve Dvoře Králové nad Labem, Nové Pace a Semilech.
Současná tvorba navazuje na původní výrobu tiskařských forem rozšířenou ve Dvoře Králové nad Labem a pramenně doloženou od poloviny 19. století. Použití dřevěných, kovových nebo kombinovaných tiskařských forem je nezbytnou součástí technologického procesu výroby modrotisku.
Formíři Milan Bartoš a Jaroslav Plucha dnes pracují dílně vybavené stroji ze třicátých let 20. století pro úpravu mosazných plíšků a drátků. Opravují a restaurují staré formy, zhotovují jejich kopie nebo vyrábí nové, například pro edukační programy nebo pro návrháře a výtvarníky. Spolupracovali například se Zuzanou Osako na formě se vzorem pro nástupovou kolekci českého olympijského týmu na hrách v Tokiu. Oba muži získali za udržování tradičního modrotisku ocenění Zlatý kolovrat.
Dnešní formířství se přizpůsobuje požadavkům různorodých skupin zadavatelů a tradiční řemeslo za použití původních technologických postupů obohacuje novým estetickým pojetím.
Hlavním účelem Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky je ochrana, zachování, identifikace, rozvoj a podpora nemateriálního kulturního dědictví na území České republiky. Do seznamu je v současné době zapsáno 36 položek.