Úvodní stránka › Orlické hory a Podorlicko › Příroda
Přírodní zajímavosti v Orlických horách a Podorlicku
Orlické hory tvoří zachovalý krajinný celek podél česko-polské hranice. Chráněná krajinná oblast o ploše přes 200 km2 zahrnuje hlavní hřeben Orlických hor, boční svahy a údolí a část malebného předhůří.
Celkem 11 vrcholů Orlických hor dosahuje výšky nad 1000 m n.m., nejvyšší, Velká Deštná 1115 m. Hlavní hřeben doplňují hluboká a strmá údolí řek, pramenících v oblasti Orlických hor – Divoká Orlice, Zdobnice, Říčka, Bělá, Kněžna, Olešenka a Zlatý potok. Nejzachovalejší části přírody se nacházejí právě v prameništích těchto řek, dále jsou jako rezervace chráněny zbytky původních listnatých lesů – Trčkov, Bukačka, Sedloňovský vrch, Černý důl a Pod Vrchmezím. Hlavní dřevinou současných lesů je však smrk, jehož porosty trpěly na návětrných stranách a vrcholcích zejména v osmdesátých letech odlesněním. V současné době snad již nebezpečí této velké ekologické katastrofy nehrozí a rozsáhlé lesy jsou opět největším bohatstvím Orlických hor. Osobitou krásu tohoto přírodního krajinného komplexu dotváří horské a podhorské vesničky a samoty, s ojediněle zachovalou lidovou roubenou architekturou.
Orlické hory – Bukačka
Bývá nazývána botanickou zahradou Orlických hor. Díky bohatému výskytu vzácných rostlin je jednou z nejvýznamnějších národních přírodních rezervací u nás. Na 50 hektarech lidmi takřka nedotčené končiny je chráněn zakrslý bukový prales.
http://www.cittadella.cz/europarc/index.php?p=index&site=NPR_bukacka_cz
Orlické hory – CHKO
Chráněnou krajinnou oblastí je nejvyšší část pohraničního hřbetu s hlubokými údolími a malebnými krajinnými scenériemi, místy i se zbytky původních přirozených porostů a horských luk. Území je chráněno od r.1969 na rozloze 203 km2.
www.orlickehory.ochranaprirody.cz
Orlické hory – Velká Deštná
Svahy oblého protáhlého hřebene královny Orlických hor (1115 m) spadají do Orlickozáhorské brázdy a do údolí Bělé a Zdobnice. V malém vrchovištním rašeliništi Jelení lázeň v sedle mezi Malou a Velkou Deštnou se daří rašelinným rostlinám.
Orlické hory – Zemská brána
Romantické údolí sevřené mohutnými rulovými skalami, má příhodný název, právě tudy proráží Divoká Orlice hlavní hřeben Orlických hor a vstupuje definitivně do Čech. Několik kilometrů dlouhé údolí s balvanitým řečištěm je přírodní rezervací.
Řeka Divoká Orlice
Pramení v řašeliništích Topielisko a Czarne Bagno, 30 km pak tvoří česko-polskou hranici. Po průchodu Zemskou branou pak tvoří „divokou“ meandrující balvanitou podhorskou řeku, která je chráněna v největším českém Přírodním parku Orlice.
Říčka Bělá
Jeden z toků, pramenících v Orlických horách. Dravá horská říčka protéká malebnými údolími, vlévá se do Divoké Orlice. U Častolovic se z ní odděluje 17 km dlouhý umělý náhon Alba, vybudovaný již ve středověku, který teče až do Třebechovic.
Řeka Zdobnice
Pramení ve výšce 1029 m n.m. pod Maruší. V nejhořejším úseku teče s velkým spádem lesnatým sevřeným údolím v úzkém kamenitém korytě s pěknými peřejemi. Na svém toku vytváří romantická zákoutí v oblasti Pěčína, Slatiny a Rybné nad Zdobnicí.
Trčkov
Národní přírodní rezervace je výjimečná nejzachovalejším porostem původního složení v O.h., asi 180 let starým horským pralesem. Cenné území ve výšce kolem 900 m n.m. vděčí své zachovalosti především své poloze na „odvrácené“ straně hor.