Průzkum vzdělávacích potřeb pracovníků sociálních služeb doplnil informace a poskytl kraji zpětnou vazbu
Výstupy kvantitativního šetření realizovaného v oblasti vzdělávání pracovníků sociálních služeb v předchozích letech doplnil kvalitativní průzkum vzdělávacích potřeb personálu sociálních služeb v Královéhradeckém kraji, realizovaný v rámci projektu „Rozvoj dostupnosti a kvality sociálních služeb v Královéhradeckém kraji II“ na začátku letošního roku. Královéhradeckému kraji poskytl i zpětnou vazbu k jím nabízenému vzdělávání. Pokud by i v dalších letech připravil pracovníkům poskytovatelů sociálních služeb další vzdělávání, měl by se více zaměřit na vzdělávání „pro pokročilé“ a aktuální trendy v metodách sociální práce.
„Očekávali jsme, že se dozvíme, že zájem o vzdělávání nabízené krajem mezi poskytovateli sociálních služeb klesá. To se však nepotvrdilo. Těší nás, že zájem o další vzdělávání mezi pracovníky a jejich nadřízenými trvá. I přes převážnou spokojenost účastníků vzdělávání nám však průzkum poskytl řadu podnětných doporučení pro případné nastavování dalších podpůrných vzdělávacích a rozvojových aktivit“ informoval Vladimír Derner, náměstek královéhradeckého hejtmana zodpovědný za sociální oblast.
Zcela nová témata, v nichž by se pracovníci chtěli vzdělávat, se v průzkumu neobjevují. Zajímají se však o novinky a chtějí své znalosti a dovednosti prohlubovat. Řada respondentů si postěžovala na nejednotný přístup různých lektorů k tématu individuálního plánování poskytování sociální služby a zpracování a vedení individuálního plánu.
Pokud jde o formy vzdělávání, jsou nadále upřednostňovány akreditované vzdělávací kurzy, hojně absolvované právě v rámci krajského individuálního vzdělávacího projektu. Zejména pobytové sociální služby realizují často také interní školící akce. Vítanou doplňkovou formou vzdělávání, která ovšem není mezi poskytovateli sociálních služeb příliš rozšířená, jsou odborné stáže.
Diskuse s pracovníky potvrdily, že pro úspěšnost vzdělávání je rozhodující osobnost lektora. Ta mnohdy hraje klíčovou roli při rozhodování, zda konkrétní vzdělávací nabídky využít.
Zpětnou vazbu poskytli respondenti také směrem k organizačnímu zajištění kurzů nabízených v rámci krajského individuálního vzdělávacího projektu. Uvítali by zdokonalení systému přihlašování či zveřejňování informací o hodnocení kurzů účastníky.
Závěrečná zpráva z průzkumu, který byl realizován v rámci projektu financovaného z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR, je zveřejněna na webových stránkách Královéhradeckého kraje v sekci Sociální věci – Rozvojové projekty.
