Předseda Senátu Petr Pithart navštívil krajský úřad

15. 4. 2002 Autor: Aleš Hojný

Sídlo Královéhradeckého kraje navštívil 15. dubna 2002 předseda Senátu PČR Petr Pithart. Setkal se s členy Rady Královéhradeckého kraje a s biskupem hradecké diecéze Dominikem Dukou a s vedoucími odborů krajského úřadu. Hlavním tématem setkání byla reforma veřejné správy.

Na pracovním setkání se členy Rady Královéhradeckého kraje se probíraly aktuální problémy krajské samosprávy. Jednání se uskutečnilo za přítomnosti biskupa Dominika Duky a senátorů Jiřího Brýdla a Františka Bartoše.

„Jednání se vedlo v tvůrčí atmosféře, panu předsedovi jsme vyjasnili celou řadu problémů, před kterými kraj stojí v souvislosti s druhou etapou reformy veřejné správy,“ uvedl hejtman Pavel Bradík a pokračoval: “První část jsme věnovali konkrétním oborům - od financování kraje, po školství, dopravu, kulturu, zdravotnictví a další. Poté jsme se věnovali ucelenému bloku, a to reformě veřejné správy. Pan předseda reagoval velmi pozorně na naše náměty. Řada problémů, kterými kraj žije, byla pro něho do jisté míry novinkou. Slíbil, že se bude těmito palčivými záležitostmi zabývat a poprosil nás o spolupráci. Podle jeho názoru je velmi užitečné, aby byli před projednáváním příslušných zákonů senátoři informováni.“

Na besedě s úředníky pokračoval Petr Pithart v započatém tématu. Zástupce hejtmana Vladimír Derner připomněl, že hlavním problémem reformy z hlediska politického je to, že nedochází k dostatečné decentralizaci státní správy. Zdůraznil, že se náš kraj, díky tomu, že vyvíjel hned ze začátku aktivitu, stal gestorem veřejné správy v Asociaci krajů a vedoucí jeho organizačního odboru koordinátorem mezi kraji. Navrhovaná reforma veřejné správy nesplňuje podle Dernera požadavky malých obcí, přičemž bude mít dopad na fungování správy na mnoho let dopředu. Podle něho by bylo lepší, než vytvořit takzvané malé okresy, ponechat pravomoci obcí či zachovat okresní úřady.

Předsedu Senátu pak ze svého pohledu informovali krajští úředníci. Vedoucí odboru školství, mládeže a tělovýchovy Eva Stehlíková se například vyslovila k problému zařazování nebo rušení nových oborů na školách. „Kraj se rozhodne, že zavede do svého regionu něco nového. Pak musí počkat a doufat, že to ministerstvo schválí.“ Upozornila také na další stejný postup centra. Kraje musely v souvislosti s nadcházejícím ukončením činnosti okresních úřadů odevzdat ministerstvu síť základních škol. To samozřejmě není z pohledu regionu dobré.

Vedoucí organizačního odboru KÚ Miroslav Vrba hovořil o důležitosti přijetí kompetenčního zákona. Obce se budou podle jeho názoru tím, že Poslaneckou sněmovnou neprošel Správní řád, dost potýkat se zajištěním úkolů státní správy. Dále tlumočil předsedovi Senátu požadavek, aby reforma byla dokončena v termínu a eventuální následná činnost okresních úřadů nebyla prodlužována.

Vedoucí odboru sociálních věcí Martin Scháněl vyjádřil obavu k převodu agend sociálně právní ochrany dětí a mládeže na pověřené obce třetího stupně. Podle něho se riskuje větší možnost porušení anonymity.

Milan Pacák, vedoucí odboru regionálního rozvoje, územního plánování a stavebního řádu, by na úseku agendy stavebního zákona uvítal detašovaná pracoviště na okresech, ne ji soustředit pouze na krajský úřad. V pověřených obcích třetího stupně tato agenda vzhledem k vysoké odbornosti být nemůže.“Sám vychovávám odborníky na stavební zákon pět až šest let,“ konstatoval Pacák.

Podle předsedy Senátu Petra Pitharta bude druhá etapa reformy veřejné správy pokračovat pouze v případě, že Senát schválí vytvoření tzv. malých okresů. „ Zákon se dotýká dalších 114 norem a naši legislativci se obávají, že není možné vše v termínu stihnout.“ Přesto, i když ani jemu se navrhovaná podoba reformy moc nelíbí, vyjádřil přesvědčení, že zákon Senátem projde. „ Pokud novelu neschválíme v Senátu, bude o tomto zákonu znovu jednat sněmovna. Je před volbami, a tak by se mohlo stát, že novelu by projednávali až noví poslanci.“