Kupka by se mohl „vrátit“ do Čech ještě do konce letošního roku

2. 3. 2012

Úterního jednání se zúčastnil hejtman Královéhradeckého kraje Lubomír Franc, radní města Hradce Králové Lenka Jaklová, dále rektor Akademie výtvarných umění J. T. Kotalík a ředitel Vojenského historického ústavu Aleš Knížek.

Už od roku 2007 usiluje Lenka Jaklová (publicistka, v současnosti radní města Hradce Králové) s podporou mecenášky a sběratelky umění paní Medy Mládkové a dalších osobností českého veřejného i uměleckého života ( hejtmana Královéhradeckého kraje Lubomíra France, kardinála Dominika Duky, rektora AVU J. T. Kotalíka, představitelů Spolku výtvarných umělců Mánes či Ministerstva zahraničních věcí ČR ad.) o občanskou rehabilitaci Františka Kupky v České republice. Její součástí je i převoz jeho zapomenuté, po léta ztracené urny z pařížského hřbitova Père-Lachaise na Národní hřbitov na Vyšehradě.

Ostatky světového umělce, rodáka z Královéhradeckého kraje, který zemřel v roce 1957 jako československý občan, byly zpopelněny a uloženy v pařížském kolumbáriu, kde po nuceném stěhování v roce 1992 byly situovány v téměř anonymní schránce s číslem 22 696 v chmurných podzemních katakombách mezi desetitisíci jinými. Dodnes nejsou k dispozici informace o místě jeho posledního odpočinku nejen na hřbitově samém, ale i na webových stránkách Père-Lachaise.

Zřejmě jen díky tomu, že František Kupka byl vyznamenán nejvyšším francouzským řádem Rytíř čestné legie, jeho popel neskončil v hromadném hrobu. František Kupka totiž nemá v přímé linii dědice a v době totality byl v Československu persona non grata. Ačkoli chtěl krátce před smrtí darovat své obrazy původní vlasti, nebylo mu to umožněno.

Mecenáška a sběratelka umění paní Meda Mládková, jediný svědek posledních dvou let jeho života, však potvrzuje v dopise adresovaném Ministerstvu kultury ČR (3. 10. 2011), že ani tehdy nezatrpkl: „František Kupka neustále vzpomínal na Československo, které miloval. V Paříži o něj a jeho tvorbu však velmi nestáli a v Československu se o něm nesmělo mluvit. Kupka byl velký patriot a jsem přesvědčena, že by souhlasil a přivítal převezení ostatků zpět do rodné vlasti.“

Publicistka Lenka Jaklová, která se dlouhodobě zajímá o život a dílo Františka Kupky, v roce 2008 zorganizovala v Hradci Králové ve spolupráci s Královéhradeckým krajem a Francouzským institutem (Praha) česko-francouzské sympozium „František Kupka – Čech, Francouz, Evropan“.

„V době, kdy se v Čechách i ve světě začaly obrazy Františka Kupky prodávat za rekordní částky, mne velmi mrzelo, že se o jeho životě a díle v jeho rodném kraji – Opočně, Dobrušce i v Hradci Králové – ví tak málo. Přála jsem si připomenout svým spoluobčanům, že odtud pochází malíř světového významu, průkopník abstraktního umění, jehož obrazy jsou uloženy v mnoha prestižních světových galeriích od New Yorku přes Tokio až po Paříž,“ uvedla Jaklová.

Rok předtím se jí podařilo ve spolupráci se svou dcerou Barborou nalézt ztracenou urnu F. Kupky. Od té chvíle jí bylo jasné, že bude usilovat o její důstojné uložení v Čechách.

Převoz ostatků Františka Kupky na vyšehradský Slavín od počátku podporuje také rektor Akademie výtvarných umění J. T. Kotalík: „Považuji to za akt spravedlivého ocenění mimořádné umělecké osobnosti velkého českého vlastence a zároveň i symbolické připomenutí jedinečného reprezentanta česko-francouzských vztahů v Evropě i ve světě..“

Nejvhodnějším okamžik pro uskutečnění tohoto záměru by mohl být podzim letošního roku, kdy uplyne rovných 100 let od vystavení Kupkových obrazů: Amorfa - Dvoubarevná fuga a Amorfa - Teplá chromatika na pařížském Podzimním salonu (1912). Toto datum je ve vývoji světového abstraktního umění doslova mezníkem. K připomenutí unikátního jubilea připravuje pražská Národní galerie ve spolupráci s Museem Kampa velkou výstavu z autorových děl.

Na setkání s mininistryní Alenou Hanákovou nabídl konkrétní pomoc při převozu Kupkových ostatků do Čech ředitel Vojenského historického ústavu v Praze Aleš Knížek.

„František Kupka sehrál naprosto zásadní a dnes skoro zapomenutou roli při formování české státnosti. Po boku T. G. Masaryka, E. Beneše i M. R. Štefánika patřil k nejaktivnějším organizátorům českého zahraničního odboje, a to dokonce s osobním nasazením. Jako umělec navrhl insignie budoucího samostatného Československa,“ uvedl Knížek.

Hejtman Královéhradeckého kraje Lubomír Franc připomněl ochotu rodného kraje Františka Kupky podílet se na finančním zabezpečení záměru: „Pro mé spoluobčany je vědomí toho, že náš kraj vydal ze svého středu tak znamenitého rodáka a umělce, ohromným povzbuzením, které dodává chuť a sílu prosazovat věci, které se zdají být zdánlivě nemožné.“