Úvodní stránka › Gastrospeciality › Recepty
Recepty z kuchyně Krkonoš a Podkrkonoší
Krkonošské kyselo, Krkonošské sejkory, Krkonošský houbový Kuba, Zelníky (placky), Škubánky – kucmoch, Kysané Roprachtické zelí, Makové peciválky se sirobem, Bramborové placky, Švestková omáčka se špalíky a s uzeným/vepřovým kolenem, ...
Krkonošské kyselo
Polévka, typická pro oblast Krkonoš a podkrkonoší, která se vyrábí z chlebového kvásku. Můžete ji ochutnat v téměř každé krkonošské restauraci.
200 g chlebového kvasu, 50 g másla, 10 g sušených hub (nebo 100g čerstvých hub), 1 cibule, 4 vejce, 1 dl smetany, 500 g brambor, sůl, kmín, 1 litr vody
Chlebový kvas zalijeme vlažnou vodou, rozšleháme, osolíme, přidáme kmín a vývar z namočených hub, které rozsekané současně přidáme. Takto připravené kyselo necháme zvolna asi půl hodiny vařit. Nakonec přidáme drobně krájenou a na másle osmaženou cibulku a osmažená, ne příliš hustě umíchaná vejce. Vše zamícháme, přidáme smetanu a dochutíme. Do hotové polévky při servírování přidáme ve slupce uvařené, po uvaření oloupané a rozkrájené brambory.
Krkonošské sejkory
Jedná se o krajový druh bramboráků, který je velmi oblíbený na různých krkonošských slavnostech a jarmarcích, které se pekly přímo na plotně. V minulosti byly velmi častým pokrmem i u chudších vrstev, protože obsahují suroviny, které byly k dostání téměř v každé domácnosti.
1 kg brambor, 20 ml mléka / méně mléka, dává se pouze, aby těsto neztmavlo, 2 vejce, 150 g hladké mouky, 3 stroužky česneku, 2 lžičky majoránky, mletý pepř, sůl, sádlo nebo máslo
Brambory oloupeme a omyjeme. Nastrouháme najemno a slijeme přebytečnou tekutinu. V trošce mléka rozšleháme vejce a přilijeme k bramborám, přisypeme hladkou mouku a směs okořeníme majoránkou a pepřem. Česnek utřeme se solí a přidáme do těsta. Všechno důkladně promícháme a připravíme těsto. Rozpálenou teflonovou pánev rozprostřeme trochu těsta a vzniklé placky zprudka opečeme po obou stranách. Před podáváním sejkory potřeme sádlem nebo škvařeným máslem.
Krkonošský houbový Kuba, houbanec, hubník
Vánocům nejvíce sluší tradice. A staročeský houbový kuba mezi tradiční pokrm dozajista patří. O Štědrém dni nemusíte obědvat vůbec nic, a poté netrpělivě čekat na příchod zlatého prasátka, nebo zkusit ochutnat tradičného houbového kubu. Toho, co okupoval štědrovečerní stoly našich předků v dobách, kdy na nich ještě nebylo po kapřích a řízcích s bramborovým salátem ani potuchy. Tehdy se oblíbenému jídlu v některých krajích říkalo černý kuba, prý podle barvy velkého množství sušených hub, které se do pokrmu přidávaly.
8 housek, ½ l mléka, 8 vajec, 150 g cibule, majoránka, trochu mletého nového koření, kmín, 5 stroužků česneku, 250 g prorostlého uzeného masa, sůl, pepř, 150 g sušených hub
Nakrájené housky z předešlého dne namočíme do mléka, ve kterém jsme rozmíchali vejce. Uzené maso umeleme, přidáme nakrájenou cibuli a krátce osmahneme. Přidáme do namočených housek, osolíme, ochutíme kořením a česnekem. Namočené a uvařené houby vymačkáme a umeleme, přidáme k základní hmotě. Ve vymazaném pekáči v troubě dozlatova upečeme.
Zelníky (placky)
500 g hladké mouky, 150 g sádla, 400 g kysaného zelí, vymačkaného a pokrájeného, 2 vejce (jedno rozšlehané), hrst čerstvě nasekané majoránky, sůl
Na vále zpracujeme mouku se sádlem, zelím a jedním vejcem. Vyválíme placku asi půl centimetru silnou. Placku válečkem přeneseme na plech, nakrájíme ji na čtverečky, a ty potřeme rozšlehaným vejcem a posypeme majoránkou. Pečeme při 200 stupních do zlatohněda. Čtverečky pak od sebe oddělíme nožem.
Škubánky – kucmoch
Tradiční sladká krajová pochoutka z bramborového těsta.
1 kg brambor, 200 g hrubé mouky, 80 g sádla (nebo oleje či másla), 30 g máku, 30 g moučkového cukru, sůl
Oloupané a nakrájené brambory uvaříme v minimálně osolené vodě do ne příliš měkka. Po uvaření z nich slijeme vodu do nějaké nádoby, zasypeme je moukou, uděláme vařečkou několik děr až ke dnu, nalijeme trochu slité vody (tak do polovic brambor) a na teplé plotně je necháme pod pokličkou přibližně deset minut. Pak přebytečnou vodu slijeme, brambory s moukou pečlivě rozmačkáme a rozmícháme tak, aby těsto na škubánky bylo hladké a tuhé. Z tohoto těsta pak lžící namočenou v rozpuštěném sádle vykrajujeme škubánky, dáváme na mísu, omastíme a posypeme mákem a moučkovým cukrem.
Kysané Roprachtické zelí
Speciální špičaté červené zelí, které se pěstuje v Krkonoších pouze tam, kde hodně fouká. Zelí pevně zatočí listy do výšky a je velice křehké.
1 kg špičatého červeného zelí, 15 g soli, 1 velká cibule, trochu kmínu, křen
Zelí nakrouháme společně s cibulí, prosypeme solí a trochou kmínu, promícháme, až nám pustí šťávu. Křen nastrouháme najemno a zamícháme do zelí těsně před plněním do soudku. Můžeme přidat i malá, celá kyselá jablka. Zelí bouřlivě kvasí týden v teple, po přenesení do studeného sklepa kvašení zpomalí.
Krkonoše mají svou plodinu, která nemá jen tak někde obdoby. Na větrných svazích se vždy velmi dobře dařilo červenému zelí. Zvláště vyhlášené je zelí od Vysokého nad Jizerou. Dozrává v půli října. Postup při jeho nakládání není složitý. Zelí se strouhá společně s cibulí. Na 10 kg připadají asi čtyři středně velké cibule, průběžně prosolujeme, nejlépe kamennou solí a dáváme jí asi 10 dkg. Zelí velmi brzo pouští vodu, je dobré jej neustále promíchávat a promačkávat. Do soudku můžeme vložit i malá jablka. Na konec zelí zatížíme a přiklopíme. Kvašení probíhá v pokojové teplotě asi 14 dnů, pak je dobré dát soudek do chladu.
Makové peciválky se sirobem
1 kg polohrubé mouky, 200 g cukru, 200 g másla, 1 vanilkový cukr, 50 g kvasnic, trocha mléka, sůl, perník na strouhání, staročeský sirob (můžeme použít i pampeliškový med)
Náplň: maková
Uděláme kvásek a zaděláme tužší těsto. Děláme bochánky s náplní máku o velikosti menších koblih, které upečeme. Třetí až čtvrtý den bochánky dáme na pařák, napaříme a narovnáme do mísy a zasypeme strouhaným perníkem. Rozehřejeme máslo s několika lžícemi sirobu nebo pampeliškového medu až se s tukem spojí, peciválky v míse zalijeme.
Je to výborné, velice chutné a velmi syté. Tento recept se připravoval na štědrovečerní stůl jako dezert a pochází z okolí Nového Bydžova a Jičínska. Nejvíce se připravoval po 1. světové válce. Staročeský sirob se vaří z cukrové řepy, kterou očistíme, nakrájíme na kolečka a vyvaříme. Slijeme a necháme na kamnech odpařit vodu, až zbude černá hmota hustá jak med. Sirobem se natírají i Jidáše na Velikonoce.
Bramborové placky
500 g brambor, hladká mouka, vejce, sůl, máslo, povidla, sirob, moučkový cukr
Brambory uvaříme ve slupce, oloupeme a nastrouháme najemno. Přidáme vejce a hladkou mouku. Vypracujeme tužší těsto a rozdělíme na menší kousky, které rozválíme na placky. Na sporáku si připravíme plotýnku, kterou obalíme alobalem, rozehřejeme ji a pokládáme na ni tence rozválené placky (nemastíme). Když se na placce objeví hnědé flíčky, obrátíme ji. Typická je vůně jako brambory pečené v ohni. Když je placka upečená, sundáme ji z plotýnky, omastíme máslem a potřeme povidly, sirobem, nebo pocukrujeme moučkovým cukrem.
Švestková omáčka se špalíky a s uzeným /vepřovým kolenem
½ litru vody, 5 lžic švestkových povidel, 2 lžíce strouhaného perníku, kousek celé skořice, 3 utlučené hřebíčky, šálek sladké smetany, hrst spařených rozinek, 4 lžíce mandlových nudliček, cukr
Do kastrolu nalijeme vodu, přidáme povidla, rozmícháme je, vmícháme perník a koření, smetanu, mandle a rozinky a za stálého míchání přivedeme k varu. Necháme chvíli probublávat, podle chuti přisladíme a necháme v teple chvíli odstát.
Podáváme s uzenou rolkou a bramborovými špalíky.
Bramboračka zahuštěná jíškou
Velmi oblíbená polévka. Tradiční podkrkonošská bramboračka má hustou konzistenci a vždy musí obsahovat tří základní suroviny – brambory, česnek a majoránku.
2 l vody, 500 g brambor, sůl, hrst sušených hub, 2 vrchovaté lžíce hladké mouky, 30 g sádla, 20 g másla, 1/2 celeru, 2 mrkve, 1 petržel, 2 stroužky česneku, majoránka, zelená nať (petržel, pažitka, libeček)
Brambory nakrájíme a dáme vařit do vody, osolíme a přidáme houby. Nakrájíme mrkev, celer a petržel a osmažíme je na másle. Na pánvi rozehřejeme sádlo, přidáme mouku a vytvoříme jíšku. Zředíme trochou vody a přidáme spolu s osmahnutou zeleninou, když jsou brambory skoro uvařené. Nakonec přidáme rozetřený česnek, majoránku a nakrájenou zelenou nať.
Kulajda s podmáslím
Kulajda je tradiční pokrm podkrkonošské kuchyně, protože se dělá z ingrediencí, které se tu nacházejí a pěstují v hojné míře.
1 l vody, 2 hrsti sušených hub, sůl, špetka kmínu, 4 brambory, 100 ml smetany ke šlehání, 2 lžíce hladké mouky, 100 ml podmáslí, kopr podle chuti, 1 vejce, ocet na dochucení (nemusí být)
Houby přelijeme přibližně litrem vody a osolíme. Chvíli povaříme a pak přisypeme kmín a nakrájené brambory. Vaříme asi čtvrt hodiny, dokud nejsou skoro měkké. Ve smetaně ke šlehání rozkvedláme mouku, vlijeme do polévky a povaříme. Přidáme podmáslí, prohřejeme a ochutíme koprem. Rozklepneme do polévky vejce a rychle ho rozmícháme. Dochutíme solí a případně octem.
Hrachová polévka
Dříve se v Podkrkonoší vařila hrachová polévka na Štědrý den. Mnozí ji podávají k obědu nebo na štědrovečerní stůl dodnes.
1,5 l vody, 150 g hrachu, 50 g sádla, 1 cibule, 1 stroužek česneku, 60 g hladké mouky, sůl, pepř, majoránka, troška nasekané petržele
Hrách přebereme, propláchneme a necháme namočený ve studené vodě alespoň 3 hodiny, aby bobtnal. Poté ho uvaříme doměkka. V dalším hrnci rozehřejeme sádlo a zpěníme na něm nadrobno nakrájenou cibuli, vsypeme mouku a vytvoříme světlou jíšku. Jíšku zalijeme vodou, rozšleháme a za stálého míchání chvíli povaříme. Přidáme hrách, zamícháme a povaříme. Polévku rozmixujeme a dochutíme utřeným česnekem, majoránkou, osolíme a opepříme.
Podkrkonošské bramborové placky
Podkrkonošské bramborové placky jsou vhodné jako příloha nebo jako hlavní jídlo. Podáváme je čerstvě upečené, kdy jsou křehké a křupavé.
400 g hrubé mouky, 1 kg brambor, sůl, tuk na smažení
Brambory uvaříme ve slupce a necháme je vychladnout. Uvařené a vychladlé brambory oloupeme, nastrouháme a zpracováváme se solí a moukou, až vznikne tuhé těsto. Vyválíme z něj placky. Podkrkonošské placky pečeme po obou stranách na vymazaném plechu v troubě. Dle chuti můžeme do těsta přidat česnek nebo bylinky.
Brambory na loupačku
Největším kouzlem brambor na loupačku je kontrast horkých brambor a studeného másla, které se na nich samo rozpouští. Pokrm je vhodné zapíjet podmáslím nebo horkým mlékem.
1 kg brambor, 250 g tvarohu, sůl, máslo podle potřeby a chuti
Brambory uvaříme ve slupce. Mezitím si rozmícháme tvaroh, který osolíme. Uvařené brambory oloupeme, podáváme s kouskem másla, tvarohem a popř. solí.
Muzikanti
Jedná se o bramborové placičky pečené ve tvaru čtverečků. Posypané cukrem a skořicí mohou mít i sladkou variantu.
1 kg kysaného zelí, cukr, sůl, 1 kg vařených brambor, 100 – 150 g hladké mouky, 1 vejce, sůl, 4 lžíce sádla, 2 cibule
Zelí zalijeme vodou a dáme vařit. Uvařené brambory oloupeme, umeleme nebo nastrouháme a na vále zpracováváme jen s malým množstvím mouky, vejcem a solí. Z těsta vyválíme tenký plát, nakrájíme z něho čtverečky a opékáme je po obou stranách na pánvi nebo na vymazaném plechu v troubě. Opečené bramborové čtverečky vsypeme do hlubší mísy, promastíme je cibulí osmaženou na sádle a pak vše promícháme se zvlášť uvařeným zelím, které jsme předem dochutili podle potřeby solí a cukrem. Podáváme s horkým mlékem.
Kynuté bramborové vdolečky se sýrem
Dříve se toto jídlo podávalo při slavnostnějších příležitostech. Vařilo se většinou jako hlavní jídlo v mnoha obměnách a s mnoha druhy příloh.
500 g vařených brambor, 200 g hrubé mouky, sůl, 1 vejce, 100 g tvrdého sýra, 20 g droždí, 1/2 lžičky cukru, 4 lžíce mléka, olej na smažení
Den předem uvařené brambory oloupeme, umeleme na masovém mlýnku, doplníme solí, vejcem, moukou a nastrouhaným sýrem. Do vlažného mléka dáme cukr, rozdrobíme droždí a přikryté necháme vykynout. Pak přidáme k ostatním potravinám a na vále vyválíme silnější plát, vykrajujeme vdolečky a hned je smažíme na rozehřátém oleji po obou stranách. Můžeme podávat se špenátem.
Letní zelí s jablky
Tento salát je velmi dobrý s nadrobno nakrájeným koprem.
1 střední hlávka zelí, sůl, kmín, 10 malých jablek, 3 lžíce oleje, cukr, ocet podle chuti, zelená petrželka
Zelí nakrájíme nadrobno, dáme do hrnce, zalijeme malým množstvím vody, doplníme solí a kmínem a 10 minut dusíme. Mezitím omyjeme jablka, rozdělíme je na osminky, zbavíme jádřinců a dáme na povrch zelí dusit. Jakmile zelí a jablka zcela změknou, přidáme olej, ochutíme cukrem a octem a zlehka promícháme, aby jablka zůstala vcelku. Sypeme ještě nadrobno nakrájenou petrželkou. Podáváme s vařenými brambory.
Zelníky
Placky ze zelí
500 g hladké mouky, 150 g sádla, 400 g kysaného zelí, vymačkaného a pokrájeného, 2 vejce (jedno rozšlehané), hrst čerstvě nasekané majoránky, sůl
Na vále zpracujeme mouku se sádlem, zelím a jedním vejcem. Vyválíme placku asi půl centimetru silnou. Placku válečkem přeneseme na plech, nakrájíme ji na čtverečky, a ty potřeme rozšlehaným vejcem a posypeme majoránkou. Pečeme při 200 stupních do zlatohněda. Čtverečky pak od sebe oddělíme nožem.
Svarba
Svarba byla spolu s kubou tradičním štědrovečerním pokrmem v chudých podkrkonošských rodinách. Vařilo se prostě, z nejdostupnějších surovin – brambor, čočky, hrachu a krup.
250 g hrachu, 250 g krup, 1 lžíce oleje, sůl, kmín, 100 g vepřových škvarků, 4 lžíce sádla, 2 větší cibule, 200 g uzeného masa
Namočený hrách uvaříme, zvlášť vaříme kroupy s troškou kmínu, soli a oleje, aby se nepřivařovaly. Na tuku a škvarcích osmažíme nadrobno nakrájenou cibuli, pak přidáme nakrájené uzené maso. Vše potom promícháme s procezeným hrachem a kroupami. Pokud se nám zdá svarba příliš suchá, lze ji přimastit sádlem a znovu promíchat.
Kuba s uzeným masem
Tradiční štědrovečerní pokrm z Podkrkonoší.
300 g uzeného masa, 300 g krup, 2 lžíce sádla, 2 cibule, 1 hrst sušených hub, sůl, 2 stroužky česneku, 3 vejce na zalití, sádlo na vymazání pekáče
Ve vodě uvaříme uzené maso, vyjmeme a do vývaru dáme vařit kroupy. Scedíme a propláchneme, v misce smícháme kroupy a uvařené, na kostičky nakrájené maso, cibulku, ve vývaru podušené houby, utřený česnek a sůl. Přendáme do vymazaného pekáčku a pečeme asi 30 minut. Zalijeme mlékem a rozkvedlanými vejci a dopékáme asi 15 minut.
Trhanec
Trhanec je staročeské jídlo a má mnoho krajových obměn. V Podkrkonoší se trhanec často jedl se švestkovým kompotem a posypaným mletým mákem.
250 ml mléka, špetka soli, 5 vajec, hladká mouka nebo jemná krupice, máslo, cukr, ovoce, ovocná šťáva, kompot
V mléce rozmícháme vejce, sůl a mouku nebo krupici podle potřeby, aby vzniklo těsto. Na pánvi rozehřejeme máslo, nalijeme těsto a chvíli opékáme, pak pomocí dvou vidliček těsto roztrháme a opékáme dále ze všech stran. Upečené kousky musí mít kůrčičku. Posypeme cukrem. Navrch klademe čerstvé ovoce, poléváme ovocnou šťávou nebo ovocným kompotem.
Jáhelník se švestkami
Jáhelník je jedním z nejstarších vánočních obřadních jídel. Původně se na stole objevoval jako jeden z magických pokrmů o slavnosti zimního slunovratu.
1 l mléka, 250 g jáhel, 1/2 lžičky soli, 120 g cukru, 2 vejce, citrónová kůra, 30 g cukru, 250 g sušených švestek, tuk na vymazání
Jáhly třikrát polijeme horkou vodou a vsypeme do studeného mléka. Postavíme na plamen, přidáme trochu soli a svaříme na kaši. Do hotové kaše zamícháme cukr, strouhanou citrónovou kůru, tuk, žloutky a z bílků pevný sníh. Nakonec vmícháme sušené, v teplé vodě máčené švestky. Pekáček vymažeme tukem a vyplníme směsí. Pečeme v dobře vyhřáté troubě 3/4 hodiny.
Vyběhlík
Vyběhlík si název vysloužil podle těsta, které v průběhu pečení „vybíhá“ do velkých bublin, které po vytažení z trouby praskají.
150 g polohrubé mouky, 3 vejce, 0,25 l mléka, 1 lžíce pískového cukru, špetka soli, ovoce (čerstvé, zmrazené nebo kompotované), tuk na vymazání zapékací misky, skořicový cukr na posypání
V mléce rozšleháme vejce, přidáme mouku, špetku soli a umícháme hladké těstíčko. Nalijeme do vymazané zapékací misky, poklademe ovocem a ve vyhřáté troubě pečeme, dokud povrch mírně nezhnědne. Rozdělíme na porce, posypeme skořicovým cukrem a ihned podáváme.
Škubánky - kucmoch
Bramborové škubánky, neboli kucmoch je pokrm z bramborového těsta posypaný mákem a cukrem.
1 kg brambor, 200 g hrubé mouky, 80 g sádla (nebo oleje či másla), 30 g máku, 30 g moučkového cukru, sůl
Oloupané a nakrájené brambory uvaříme v minimálně osolené vodě ne zcela doměkka. Po uvaření z nich slijeme vodu do nějaké nádoby, zasypeme je moukou, uděláme vařečkou několik děr až ke dnu, nalijeme trochu slité vody (tak do polovic brambor) a na teplé plotně je necháme pod pokličkou přibližně deset minut. Pak přebytečnou vodu slijeme, brambory s moukou pečlivě rozmačkáme a rozmícháme tak, aby těsto na škubánky bylo hladké a tuhé. Z tohoto těsta pak lžící namočenou v rozpuštěném sádle vykrajujeme škubánky, dáváme na mísu, omastíme a posypeme mákem a moučkovým cukrem.
Chudí rytíři s povidly
Chudí rytíři jsou jednoduché a levné jídlo. Podávalo se jako hlavní chod nebo jen jako sladkost.
8 žemlí, švestková povidla, 2 vejce, mléko na zvlhčení, 3 lžíce vody, tuk na smažení, strouhanka
Žemle nakrájíme na plátky, potřeme povidly a 2 ks spojíme k sobě. Pokapeme je mlékem a namáčíme ve vejcích, které jsme rozšlehali s trochou vody, obalíme ve strouhance a prudce osmažíme.
Buchty s mrkvovou náplní s jablky
Těsto: 1 kg polohrubé mouky, sůl, 150 g cukru, 150 g ztuženého tuku, 4 žloutky, 50 g droždí, mléko podle potřeby, 50 g droždí, mléko podle potřeby, mouka na vál, máslo na pekáč, na posypání moučkový cukr s vanilkovým
Náplň: 300 g mrkve, 300 g jablek, citrónová kůra, 2 lžíce džemu, 50 g rozinek
Nejdříve připravíme kvásek. Do malého množství mléka se lžící cukru rozdrobíme droždí, přikryjeme a necháme kynout. Do mísy s moukou přidáme cukr, rozehřátý tuk, rozmíchané žloutky, sůl. S vlažným mlékem a vykynutým droždím zpracujeme středně husté těsto, které necháme na mírně teplém místě nejméně hodinu kynout. Vykynuté těsto rozválíme asi na 1 cm silný plát, nakrájíme z něho čtverce, poklademe jej připravenou mrkvovou náplní s jablky a znovu necháme kynout. Asi po půl hodině klademe buchty na vymazaný pekáč, dobře je ještě s máslem promašťujeme a dáme do trouby zvolna upéci. Upečené a částečně vychladlé teprve sypeme moučkovým cukrem smíchaným s vanilkovým. Příprava náplně: dobře očištěnou mrkve jemně nastrouháme, oloupaná jablka nastrouháme nahrubo a doplníme džemem a omytými rozinkami. Dobře vše promícháme.
Kynutý jablečný koláč
Těsto: 20 g droždí, 1 lžička cukru, 4 lžíce mléka, 400 g hladké mouky, sůl, 40 g sádla,
40 g moučkového cukru, 1 vejce, citrónová kůra, asi 250 ml mléka, tuk na plech, moučkový a vanilkový cukr na posypání
Náplň: 750 g jablek. 150 g cukru, skořice
Droždí rozdrobíme do vlažného mléka s cukrem. Přikryjeme a necháme kynout. Pak do mísy prosejeme mouku se solí, přidáme rozehřáté sádlo, cukr, rozšlehané vejce a citronovou kůru. S vykynutým droždím a vlažným mlékem zpracujeme řidší těsto. Necháme asi 3/4 hodiny kynout. Pak dobře vymažeme plech tukem, těsto roztlačíme na plech a necháme ještě chvíli kynout. Pak na těsto stejnoměrně rozdělíme oloupaná a nastrouhaná jablka, posypeme je cukrem a skořicí. Necháme znovu kynout a asi za 15 minut potřeme okraje koláče tukem, vložíme do trouby a zvolna pečeme. Upečený koláč necháme vychladnout a před podáním posypeme ještě moučkovým cukrem smíchaným s vanilkovým.
Hořické amprecle
Amprecle se vkládaly do mísy a sypaly se cukrem. Takto vypadaly velmi honosně. Amprecle se pekly v lidové kuchyni jenom na křtiny.
300 g polohrubé mouky, 150 g hrubé mouky, 120 g másla, 20 g cukrářského amonia, 2 vejce, citrónová kůra, mléko dle potřeby
Cukr, tuk a vejce utřeme, přidáme mouku, do které jsme zamíchali cukrářské amonium, uhněteme tuhé těsto a dáme vychladnout do ledničky. Těsto rozdělíme na malé kousky a vypracujeme do kuličky, z ní vyválíme váleček a stočíme do tvaru brýlí – ampreclí. Zmáčkneme uprostřed a na obou koncích, položíme na papír a dáme do chladna ztuhnout. Dále pak obrátíme, rozválíme do šířky, pomašlujeme vejcem a namočíme v přírodním cukru. Pečeme v troubě zhruba při 180 °C.
Miletínské modlitbičky
Miletínské modlitbičky získaly svůj název díky své podobě modlitebním knížkám kapesního formátu.
Těsto: 250 g medu, 125 ml vody, 4 žloutky, 250 g cukru, 90 dkg hladké mouky,
15 g cukrářského amonia, 50 g kandované pomerančové kůry, 50 g mletých mandlí, citrónová kůra, mleté koření – hřebíček, skořice, anýz, badyán
Náplň: marmeláda, piškoty, voda, rum, ořechy, perníkové drobečky, med, rozinky, kandovaná pomerančová kůra
Med svaříme s vodou a odstavíme. Žloutky s cukrem utřeme do pěny, přidáme cukrářské amonium, jemně krájenou pomerančovou kůru, strouhanou citrónovou kůru, mandle, koření, prochladlý med a postupně zpracujeme mouku. Těsto necháme odpočinout, vyválíme plát 4 mm silný, čtvercovou nebo obdélníkovou formičkou vykrájíme modlitbičky, klademe na vymazaný plech a potíráme rozšlehaným vejcem. Polovinu ozdobíme loupanými mandlemi. Upečeme a vychladlé spojíme marmeládou. Nahoře jsou modlitbičky ozdobeny mandlí.
Babiččiny dvojctihodné koláče
Tyhle koláčky si zaslouží úctu každého jedlíka hned dvakrát. Poprvé, když se zakousne do povidel trůnících nahoře v důlku. Podruhé, když se mu na jazyk rozplyne tvarohová náplň.
Těsto: 700 g hladké mouky, 300 g polohrubé mouky, 500 ml mléka, 150 g cukru, 6 lžic oleje, 3 lžíce rozpuštěného másla, 1 vanilkový cukr, 3 žloutky, 5 dkg droždí, 1 lžička soli, citrónová kůra, hladká mouka na posypání válu, 1 vejce na potření a tuk na plech
Náplň: dle chuti maková, povidlová, tvarohová
Mléko zahřejeme a ve 200 ml rozmícháme 2 lžíce cukru a 1 lžíci polohrubé mouky a přidáme rozdrobené droždí. Směs promícháme a na teplém místě necháme vzejít kvásek. Do mísy nasypeme obě mouky, utvoříme důlek a vklepneme do něj žloutky, rozmícháme a přidáme vykynutý kvásek, zbytek mléka, cukr, máslo, olej, citronovou kůru, vanilkový cukr a sůl. Vypracujeme těsto a necháme ho asi 1 hodinu kynout. Z vykynutého těsta vyválíme 1,5 cm silnou placku a vykrájíme kolečka o průměru 6 cm. Kolečka naplníme náplní a uzavřeme. Baculatý koláček položíme švem na vymaštěný plech, dnem skleničky vytvoříme na vrch důlek a lžičkou nandáváme nádivku. Nádivky střídáme. Kraje potřeme vejcem a necháme ještě 10 minut kynout. Pečeme v předem vyhřáté troubě podle tloušťky a množství náplně.